Data Talk: novinky a aktuality z datové scény (únor 2023)
speciál | vyšlo | délka | 657 poslechů | permalink | mp3
V dalším speciálním díle Data Talku probírají Jirka Vicherek a Karel Šimánek aktuality z datové scény. První půlka je více sebestředná, o plánech DATA mesh meetupu a podcastu. V druhé půlce Karel ukazuje plejádu nových generativních AI a GPT powered aplikací.
datamesh.cz
https://www.meetup.com/topmonks-caffe/
https://www.databazeknih.cz/knihy/superinteligence-340138
https://openai.com/blog/introducing-openai/
https://twitter.com/elonmusk/status/1627257688240316420
https://twitter.com/elonmusk/status/1626516035863212034
https://www.itnews24.cz/spekulace-potvrzeny-microsoft-oznamil-novou-verzi-sveho-vyhledavace-bing-vyuzivajici-technologii-spolecnosti-openai-jeste-pokrocilejsi-nez-lonsky-chatgpt-sef-microsoftu-prohlasil-ze-dnesnim-dnem-z/
https://twitter.com/Azure/status/1615154492390969346
https://cc.cz/cc25/
AKCE:
Data punkers - https://www.meetup.com/data-punkers/events/291308903/
World Data Congress - https://datacongress.cz/#agenda
Czech Tech Executive Meetup #4 - https://talkbase.io/event/czech-tech-executive-meetup-4/czech-tech-execs
LOGIO https://bit.ly/LogioTalk_Data
https://twitter.com/javilopen/status/1625176353476866050
What AI is going to bring us in 2023:
1. Bard by Google
2. GPT-4 by OpenAI
3. Claude by Anthropic AI
4. Sparrow by DeepMind
5. MusicLM by Google
6. Phenaki by Google
7. Open Assistant by LAION
8. VALL-E by Microsoft
9. Gen-1 by Runway
Strojový přepis
Dobrý den, jmenuji se Jirka Vicherek.
Ahoj, tady Karel Šimánek. Vítáme vás u dalšího dílu DataTalku.
Dnes bude speciální díl. Jak to? Nemáme totiž speakera, ale to je jenom vedlejší efekt. My jsme si tady chtěli povídat sami. Druhá věc je, že dřív byly speciály docela úspěšné. Vánoční speciál byl, pokud se nepletu, tou nejposlouchanější epizodou. Ještě tu byla jedna epizoda, která byla taková introvertnější, kde si Jirka 20 minut odpovídal na vlastní otázky. Nevím sice, jaký měla úspěch. Jirko, máš nějaký feedback?
Ano, měla úspěch. Vyvolala velkou vlnu lítosti. Hodně našich kamarádů a lidí kolem, kteří chodí na datameše a snad nás teď i poslouchají, se mi pak ozývali, jestli jim můžou nějak pomoct. Jako speakři nebo třeba terapeuti? Jakkoliv. Myslím, že jsem tam trochu odhalil, kolik zatím všichni máme práce.
Super. Mě se tam hlavně líbilo, jak ses ptal na hypotetickou otázku od hypotetického posluchače Karla, který to neposlouchal a kterému jsem měl dávat laso, aby to tady s tebou moderoval. Ale nějak to dopadlo.
Jirko, jaká máme dnes témata?
Tak jako u toho zmiňovaného prvního speciálu bych dnes chtěl zamíchat pár aktuálních věcí. Udělat díl, který třeba za rok nebude mít takovou relevanci, jak se to snažím u jiných podcastů, těch rozhovorových. Tam se snažíme jít po evergreen hodnotě, která bude nějaké know-how platné i za čas, aby dávalo smysl si ten podcast pustit i později. Tady bych chtěl udělat něco opačného – mluvit o tom, co se děje tady a teď, a co třeba za tři měsíce už nebude aktuální. Vidím to vlastně ve dvou kategoriích. První je, co se děje kolem nás, kolem DataTalk podcastů, data meshů a dalších aktivit, co pro tu komunitu děláme. Druhá je, co se děje na té scéně a co s ní chřadne.
Jasně. Takže nějaké konference, pobavíme se o AI světě, nejnovější tweety, o celebritách a podobně. To jsi připravil ty, Karle? Tady máme, co se děje na AI Twitteru, co tweetoval Elon Musk a co si o tom myslí Karel – naše nová sekce.
Ano, ale byla bysme trochu relevantnější, abychom tu nebláznili celou hodinu.
Prvním tématem, které jsme si připravili, je DataMesh a nedávné akce, protože DataMesh teď oslavil roční výročí. Před rokem se totiž uskutečnil první DataMesh díl. Jirko, můžeš našim posluchačům, kteří možná úplně neznají celé pozadí, vysvětlit, jaká je vlastně myšlenka DataMesh a DataTalku od začátku?
No, teď jsi mě zaskočil. Hluboká otázka, stal jsem se hostem vlastního podcastu během jedné věty. Myšlenka je taková, že datová scéna už je dost vyspělá. Je tady spousta know-how, zajímavých firem, zajímavých lidí na jedné straně a na druhé straně je dost velká na to, aby si zasloužila vlastní specializovaný obsahový kanál, který tu zatím chybí. Nejjednodušší bylo začít dělat meetupy. Před rokem byla situace kolem eventů ohledně machine learningu, AI a dat trochu jiná. Teď je super, že se toho děje mnoho, o čemž budeme mluvit dále. Tehdy to po pandemii nevypadalo tak pozitivně. Rozjeli jsme meetup pro zhruba 50 datových profesionálů v klubu K7 – velmi neformální večerní setkání, které začíná schválně později, aby to nebylo jen o hodinové návštěvě a pak utíkání domů uspat děti.
Já vůbec nevím, kolik procent našich posluchačů na datameše chodí, takže by mě docela zajímalo, jestli máte nějakou statistiku. Já mohu říct jen za sebe. Ještě před covidem, který byl hlavní krizovým obdobím, si pamatuji Big Data Meetup, Machine Learning Meetup – ty vlastně asi pořád pokračují – a vlastně dříve takové akce vůbec neexistovaly. Proto jsme přišli do kontaktu s mnoha zajímavými lidmi a akce se stala stále populárnější.
Zaznamenal jsem také skupinu trochu hejtrů, kteří říkají, že nejsme dostatečně deep nebo že tam není technologický obsah. To je ale vlastně základ, na kterém jsme to postavili, protože jsme chtěli mít spíš lightning talky, rychlé kontroly a pak hlavně networking. To je pro nás nejdůležitější. Pokud nás posloucháte a nikdy jste na datamesh nebyli, je to opravdu v neformálním prostředí baru – nepředstavujte si klasické technologické meetupy v nazdobených kancelářích. Chceme budovat komunitu odspoda – bar, večer, alkohol, tři lightning talky jako úvody ke konverzacím a otevřená afterparty, na kterou přicházejí další účastníci, protože to za to stojí.
Mé přesvědčení je, že nemusíte vymýšlet nic složitého – když dostanete dostatek zajímavých a chytrých lidí, kteří se chtějí setkat na jednom místě, a dáte jim ideální podmínky, bude to fungovat. Tohle funguje dobře na Hacker Campu a tady je to ještě úžečtější skupina, která neměla příliš příležitostí.
Promiň, ještě ti skočím do řeči. Nesouhlasím s tebou ohledně minulého roku. Ten byl naopak nabitý datovými akcemi. Chvílemi jsem si říkal, jestli má DataMesh vůbec místo, jestli prostor, který jsme pohlídali a znovu vybudovali, nevezmou jiné firmy jako Kiwi nebo Product Board, co dělají AI nebo machine learning meetupy. Seznam pořádal velkou akci, Datapivo v Brně se obnovilo, Revolt BI a Datapunkers také. Takže v Keebule bylo najednou více akcí a prostor datových akcí byl hodně naplněn. Z toho mám obrovskou radost a dodává mi to víru, že jsme zaměřili správně a bude se toho dít dost.
Na této situaci mi připadají krásné dvě věci. První je, že si akce navzájem nekonkurují, spíš se podporují a přesměrovávají účastníky mezi sebou. Druhá věc je, když se zaplnil první datameš, kapacita (mimo Brno, o kterém si ještě povíme) trvala třeba celý den, než se vyčerpala, aniž bychom tomu nějak pomáhali. Dnes je to otázka hodin, pokud to přeženu. Účast je vysoká a akce si získala své pravidelné hosty a stále větší oblibu. To je úžasné.
Mě baví, že na začátku každého datameše se ptáme, kdo je tam poprvé, a zvedá se pořád kolem polovina rukou. Je hezké, že na jednu stranu je to parta, která chodí skoro na vše, a na druhou stranu dokážeme oslovit nové lidi. To je na tom všechno báječné.
Zmínil jsi Brno, tak nám o tom pověz. Jsi plný zážitků a chceš je sdílet, i když jsem tam byl stále s tebou, rád bych je nasdílel i posluchačům. Pro tebe to možná není nic nového, protože tam žiješ, stejně jako v Ostravě, ale já nejsem sice Pražák, ale kousek od Prahy. Akce v Brně jsem zažil jen několik, takže pro mě byla skvělá.
První věc, která mě šokovala, byla preciznost začátku – v Praze, když je začátek plánu 18:30, lidé často přicházejí až o několik minut později. V Brně byl začátek přesně v 18:00 a všechno bylo zaplněné. My jsme čekali, že přijde třeba 30–40 % lidí méně, proto jsme drželi rezervu. Ale všichni přišli a pak už lidi museli stát i na pódiu.
Naši speakři byli skvělí, prostředí perfektní, dokonce větší než obvykle, takže asi největší DataMesh doposud – možná kromě LeapNote. Určitě pochopitelně největší.
Skvělá akce, užil jsem si to náramně. Co ty na to?
Jak jsi říkal, Brno miluju a každá příležitost tam být a něco dělat je pro mě svátek. Měl jsem vysoká očekávání, ale byl jsem příjemně překvapený. Kapacita byla 90 lidí, měli jsme 100 přihlášených a nakonec přišlo přes 100 lidí, plus 20, které jsi ty pozval. Bylo to opravdu nacpané, ale příjemné. Jsem rád, že formát vydržel, pořád nám dává flexibilitu. Když by někomu bylo špatně, můžeme to zrychlit nebo s tím kreativně pracovat.
Jirko, teď bylo poprvé Brno. Bavili jsme se s dalšími lidmi na pražském datameši, že bychom se pokusili expandovat dál, nebo „expandovat“ je silné slovo, ale zní to dobře. Mluvili jsme o Košicích a Ostravě. Máš k tomu nějaká očekávání?
Myslím, že myšlenka expanze do Ostravy nebo Košic je fantastická. Říkám to proto, že tam máme hodně talentovaných lidí, skvělé know-how, a chybí tam komunikační kanály, jak se navzájem propojit a sdílet zkušenosti. Problém mají i Praha i Brno, ale tam je to trochu menší. Pokud jsi talentovaný v Košicích nebo Ostravě, tak tam je menší přístup k chytrým lidem, se kterými můžeš řešit věci přímo.
Jsem rodák z Ostravy, a proto mám velmi pozitivní zpětnou vazbu na náš DataTalk. Mimo jiné spolupracujeme s Ameslabem, což je projekt VŠB a Škoda Auto, a právě řešíme, že by tam mohl být speciál. To samé platí o firmách, na které sis nahodil udičku ty. Ostrava by se mi líbila, stejně jako Košice.
Do Košic jsem byl jednou v životě, ale podle mě je to hezké město – jen člověk musí vědět, kam jít.
Ano, Košice jsou víc datově zaměřené, protože Kebula a Jim Beam tam dělaly datový hackaton. V Košicích je podniková sféra, hodně tam dominuje T-Mobile, který si tam zřídil jakési „offshore“ centrum. Nechceme urazit Slováky, ale my tam pro tyto firmy jsme takovým offshore centrem. Probíhá tam spolupráce s Košickou univerzitou a dalšími institucemi, takže tam to docela jede. Myslím, že na tom budeme rádi dál pracovat a podporovat to.
Bavila by mě i Bratislava. Nedávno tam Czech Crunch pořádal akci Founders to Founders, kterou organizoval Honza Hůzták, a bylo to úplně boží. I Bratislava má tedy svojí energii.
Jasně. A když se vrátíme teď k tomu poslednímu „daytime-ish“ meetupu, co bylo nového?
Co bylo nového? Karel si připravil pub quiz. To bylo něco nového. K výročí si dal dárek. A vlastně týden předtím jsme spolu navštívili jiný meetup, který je skvělý a velmi ho doporučujeme – jmenuje se Top Monks Café. Je to v Nekázance, v prostoru, jeho název si nepamatuji konkrétně, ale jsou tam vodní dýmky, včetně elektrických od Top Monks, zvaných hukamonky, které dokonce těží kryptoměny, zatímco je popotahujete.
Tu jsem asi neměl.
To jsi neměl, ale byly i pravé vodní dýmky. Byli jsme tedy na tomto super meetupu, který pořádají Top Monks, kde mluvila hvězdná dvojice Ricky Friedrich a Filemon, Jirka Fabian.
A co tě tam zaujalo?
My jsme o podobném nápadu už dlouho uvažovali, ale tenhle zážitek nás v tom utvrdil, když jsme o tom mluvili s Jirkou. Říkali jsme si, že to taky musíme udělat, protože to mělo obrovský úspěch. I když to tam bylo poněkud jiné a ne úplně vhodné do našeho „daytime-ish“ formátu – my jsme říkali maximálně 15 minut, ne hodinu.
Jednalo se o spuštění na technologii Kahoot. Filemon nám říkal, že si vzal trial verzi, tak jsme to zkusili i my. Kahoot má podle svých cenových politik pro neziskovky jako jsme my docela přísná pravidla. Tahle trial verze nám týden před akcí byla zrušena, takže jsme byli trochu v průšvihu.
Protože jsme se k tomu před Brnem a večer předtím nedostali, tentokrát jsme zvolili starší, analogickou metodu – otázky na papír. A já osobně jsem z toho nadšený.
Co myslíš ty?
Musíme dát velký potlesk vítězům našeho prvního pub quizu.
Jak se jmenovali vítězové?
To je složitá otázka. Jmenovali se PubGPT.
PubGPT? Úplně nejgeniálnější název! Na začátku se samozřejmě volila jména týmů a tenhle mi opravdu přirostl k srdci nejen semanticky.
A ještě dodáme velkou pochvalu: brněnský DataMesh sponzorovalo a hostilo Notino, poslední pražský pak Mnus. Moc děkujeme.
Co nás čeká dál? Už slavíme rok – co bude s DataMeshem v dalším roce, Karle?
Rozhodně chceme pokračovat. Jak jsme mluvili o expanzi, chceme hlavně udržet stejné tempo. Řekl bych, že návštěvnost a rychlost zaplnění kapacity nás motivují čím dál víc.
Měli bychom říct našim posluchačům, co nás čeká v příštím roce a co plánujeme. Jak to tedy je, Karle? Co máme ve velkých vizích a plánech?
Je hezké, jak se vždycky ptáš, ale zároveň to znáš. Pro nás je důležité, že vidíme zájem o DataMesh. Dostáváme spoustu pozitivního feedbacku a účast na akcích je velká. Velmi nás to motivuje pokračovat.
A protože Jirka nemá rád pomalé tempo, zařadíme dvojku a pokusíme se celý projekt ještě podpořit.
První věc, kterou chceme určitě vyzkoušet, je rozšíření okruhu posluchačů. Vždy se snažíme oslovit nové bubliny, kam jsme dosud nepronikli. Velké omezení DataMeshe bylo, že je v českém jazyce. To má své důvody, ale chceme zkusit pilotní díl v angličtině a uvidíme, koho to osloví.
Ať už jsou to potenciální sponzoři nebo noví posluchači…
Ory nebo nový posluchači a podobně. Pár posluchačů jsme tam měli takto anglicky mluvících, kteří přišli jen na tu networkingovou část, tu první hodinu si nějak poslechli, možná se dívali na obrázky. Myslím si ale, že ta angličtina by mohla posunout věci na novou úroveň.
Máme zde ještě jednu věc a o expanzi jsme mluvili. Zase vznešeně řečeno. Máme vlastně newsletter, to už je zase tvoje téma. Já jsem newsletter několikrát oznamoval, jednou dokonce i poslal. Od poloviny prosince ale čeká na své druhé číslo. Mezitím se zdvojnásobila databáze příjemců newsletteru, takže by si druhé číslo zasloužili.
Teď to nějak dáváme dohromady, aby to bylo co nejvíce bezešvé a automatizované. Jak si dokážete představit, s průměrným jedním datamešem měsíčně a novou epizodou datatolku každý týden je práce hodně. Na druhou stranu vidíme, že témat, novinek a zajímavých věcí je stále více, a už to není možné ve speciálu jednou za čas vše pokrýt, jak se situace rychle vyvíjí a kolik se toho děje.
Snad to vyjde brzy, doufejme. Na tomto pracujeme už půl roku. Čekejte tedy ve svých e-mailových schránkách.
Jirko, ještě tady je jedno téma. Řekl bych, že je to taková postranní odbočka od datatolku. Nějaký druh podcastu, můžeš být konkrétnější? Ty o tom víš víc než já.
Ano, zároveň s tím, že v rámci datameše budeme zkoušet první anglický díl datameše meetupu, vzniká snaha udělat machine learning anglický globální podcast zde v Praze. Zatím je to v plenkách a nejisté, ale naši posluchači jsou velmi dobře propojeni. Jirka Materna, Marek Modrýs (machine learning meetupy) a Jan Romportl, ex Datacler, jsou spolupracovníci, se kterými na tom společně pracujeme, a moc se na to těším.
Uvidíme, jestli budeme schopni nejen tvořit velmi zajímavý a populární obsah pro československé publikum, ale jestli bude know-how dostatečně nosné. Já tomu věřím.
Opět Jirka Materna a Machine Learning Prague jsou důkazem, stejně jako světové firmy, takže vyvážet to know-how ještě více a vytvořit podcast globálního významu. Uvidíme, asi globálního, určitě ale slibného. Začněme třeba kontinentálním významem.
První úspěch bych dal v České republice a pak uvidíme, ale ambice určitě jsou.
Mimo to ještě s Jirkou aktivně probíráme jiné speciály než tyto, které jsou spíše takové pokecy, snažíme se předat obsah a kontext. Chceme být ale i deep technology speciály, vlastně kulaté stoly.
Ano, kulaté stoly přesně tak. Mohlo by to být delší, můžu si i přeskakovat v hovoru – už ve dvou máme problém, že ano.
Každopádně jsou tu témata jako DBT, které se hodně skloňovalo, stejně tak MLOps, což jsou témata, která momentálně hýbou datovou scénou.
Máme výhodu, že máme přístup k firmám s různými technologickými stacky, přístupy a maturitou, a můžeme si představit, že kulatý stůl a otevřená diskuze na tato témata by pro posluchače mohla být velmi relevantní.
To chceme rozhodně podporovat, tedy chceme, aby obsah byl co nejvíce deep, aby tam bylo maximum know-how, a to považuji za cestu, jak k tomu dojít.
V tuto chvíli je také potřeba říct, že pokud máte nějaká svá témata, něco zajímavého nebo byste nám chtěli pomoci s tvorbou obsahu, jste vítáni.
Obsah chceme produkovat čím dál více a potřebujeme opravdové odborníky, kteří ukážou a odhalí své know-how.
Pořád hledáme speakery na datameše, do datatolku, partnery a zajímavý obsah. Když něco čtete a říkáte si, že by to měl každý na datové scéně znát, pošlete nám to.
Jirko, zmínil jsi partnery, můžeš posluchačům říct, kdo to byl?
Jistě, to je důležitá část. Kdyby tady nebyly firmy, které to celé zaplatí, příliš toho neuděláme. Jsem proto rád, že i v této nelehké době, která zasahuje i technologickou sféru, existují firmy, které se zapojují.
Máme skvělé partnery, začnu u AMA. Právě slavíme rok a oni první vzali na sebe iniciativu, vymysleli to a zaplatili. BigHub je naším dlouhodobým a stálým partnerem.
Stejně tak DeepNote, Atakama, Seznam.cz, Manta, Gymbeam. Nedávno jsme měli Notino jako partnera a Muse. To jsou firmy, se kterými spolupracujeme, jsou nám velmi blízké a které nemusely, ale chtějí podpořit scénu.
Chtějí, aby tady byla datová komunita, protože věří, že to má hodnotu pro ně i pro celou společnost.
Pokud by zde případně byl další sponzor nebo partner, co jim nabízíme?
Model je jednoduchý – na každém datameši je jeden partner. Datameš probíhá v hospodě a vše je obrandováno daným partnerem.
Takže my dva máme na sobě partnerská trička a působíme, jako bychom tam pracovali. Na většině fotek je logo patrné, a pokud někdo neznalý vidí fotky z datameše, myslí si, že je to firemní akce daného brandu.
To je přesně důvod, proč to tak děláme, abychom partnerovi zajistili viditelnost.
To jsou datameše v Brně, Praze a případně v dalších městech.
Hledáme také partnery na další kanály, zejména na newsletter. Firmy, které mají produktové novinky nebo potřebují získat více datových profesionálů, a chtějí zde inzerovat častěji nebo s předností.
Připadá mi to jako velmi zajímavá věc, protože i přes současnou situaci spousta firem zaměstnance hledá.
Na našich akcích se scházejí výborní lidé s bohatými zkušenostmi a myslím, že je to cesta, jak na ně oslovit.
Jak oslovit? Představuji si, že není jiná cesta.
Pokud jste senior data inženýr, co čtete? Asi třeba Crunch, možná sledujete Lupu, Honza Sedlák dělá výbornou práci, je jeden z mála opravdu technologicky zaměřených českých novinářů a je vynikající, ale to je spíše pozitivní výjimka.
Já osobně dlouho neotevřel Zdroják a vidím, že tady není vhodný kanál, tak jeden chceme otevřít.
To pomůže newsletter, protože newsletter má právě tyto pozitivní výjimky spojovat a dávat je do souvislostí, alespoň aby čtenáři měli lepší přehled a dostali highlighty.
První newsletter měl vynikající ohlas, bylo vidět, že lidi zajímají například inzeráty, které jsou na jiných trzích často spamy či tlačené, tady ale byly čtené.
Moje hypotéza je, že vůbec nikde není speciální výběr data jobs nebo podobného.
Jedna skvělá práce je od Elišky Skebuly, která dělá LinkedIn data jobs.
Zkrátka chybí specializovaný zdroj, a když chce člověk vědět, jaký data stack používají jiné firmy, nedozví se to nikde jinde než v inzerátech na dané pozice.
I když jste třeba prodejce, na základě inzerátů se dozvíte detaily o datovém stacku a stupni zralosti firmy.
Tedy inzeráty jsou super čtené a velmi přínosné.
Děkuji, tím bych asi ukončil první část.
Dejte tam ještě hodně dalších datatolků, taky.
Možná bychom se mohli posunout k datovým akcím, kterých je teď docela mnoho. Máš nějaký přehled?
Mám velký přehled. Vím, za kým by bylo nejlepší jít.
Přesně, Karel ví, že jedna ze služeb, kterou poskytujeme klientům, je držet kalendář akcí a na ně je zveme a doporučujeme. Nejsou to jen speaking opportunities, ale hlavně networkingové příležitosti.
Tento přehled jsme zúžili na čistě datové akce pro datovou komunitu.
Máme radost, že se toho děje skutečně hodně.
Pokud posloucháte tento podcast, je asi čtvrtek a večer vás čeká první akce, kterou doporučujeme – DataPunkers, další díl od RevoltBI, tentokrát na téma marketingových dat, konkrétně CDP a KUKI.
Ano, Jirka zmiňuje post-KUKI éru.
Dovolím si jen přečíst extrakt: „Ztráta webových dat zrušením Universal Analytics, přechod na Google Analytics 4, proč chcete mít CDP.“ To vše se dozvíte na nejbližším DataPunkers.
Jen malý pitch.
Hlavně poděkuji klukům z Meira, kteří jsou v tom také a tvoří startup CDP.
Další je Logio a jejich datatalk.
Je to podle mě trochu softovější, méně technické.
Logio je B2B softwarová firma, která řeší logistiku, sklady a chytrou logistiku.
Známe je, protože byli první investoři Stories, takže je to velmi zajímavá firma.
Dělají datovou akci, najdete ji v jejich podcastu.
Kromě toho začali dělat své vlastní krátké podcasty a rozhovory o datech, více businessově a softově, než jsme zvyklí.
Dále je zde World Data Congress.
Budeš tam také mluvit?
Měl bych, ale ještě jsem vše nenapsal, je to předdomluvené.
O čem budeš mluvit?
Asi o MLO, případně nějakých AI scénářích, uvidíme.
Jak název napovídá, konference vypadá velmi zajímavě, nabídne mnoho low-level prezentací o datech, AI, machine learningu, MLOps, DevOpsu a dalších oblasti, které jsou nyní v popředí.
Uvidíme, je to první akce svého druhu, nevím, jestli už se pořádala.
Ano, World Data Congress se koná poprvé, ale je součástí série akcí Patrika Juránka a Startup Disrupt, což je známý brand.
Patrik dělá skvělé věci.
Díky němu letíme s MPO na podnikatelskou misi do Ameriky, což je velmi zajímavé.
Zmínil jste novou PPFku, že?
Ano, přesně, ale tolik neslíbím, byl jsem vždy přesvědčen, že to patří privilegovaným.
Je to trochu tlačené, ale Patrik to inzeroval na Facebooku v datové skupině.
Ne na datové, ale v Check Startup Group.
To je tvůj kanál?
Ne, jsem tam jen administrátorem, skoro.
Můj a Vojtův je Data Analysts and Data Engineers a jeho sestra je Data Jobs.
Pokud hledáte facebookovou skupinu, kde se sdružují lidé jako vy, jsou to ta místa.
Pak je tu akce Hackercamp.
O ní se nemluví, pokud jste o ní slyšeli a chcete jet, teď je ta správná chvíle.
Co dál?
Check Tech Executive Meetup, čtvrtá edice.
Nevěděl jsem o tom.
Je to Ladislav Vašek a Tomáš Papež, mají vlastní meetup pro CTOs.
Naposledy se konal v chapteru Petra Máry a je to vždy super, protože jde o velmi úzkou skupinu lidí s mnoha znalostmi k předání.
CTO level lidem rozhodně doporučuji.
Jmenuje se Check Tech Executive Meetup.
Mimochodem je tu i Podnikatel roku, ale to jen pro úplnost.
Je naplánován na 28. a účastní se ho i mnoho IT firem, jsme tam myslím minimálně čtyři.
Pak je tu Czech Ranch 25. Co to je?
Jedná se o seznam 25 nejžhavějších startupů, který pravidelně druhý, třetí rok vydává Czech Ranch.
Bylo zajímavé vidět, že mezi nimi jsou startupy s označením data nebo data a AI.
Velká část právě těhle startupů jsou známí partneři jako Deep Note, Manta, nebo hosté našeho podcastu – NGG, Datadu, firmy, které bychom rádi v budoucnu přivítali jako partnery.
I Rosum, Kebula, IP Fabric – to jsou skryté klenoty.
Líbí se mi, jak B2B SaaS datově a technologicky orientovaný byznys roste, protože v tom odvětví pracuji a věřím mu.
Nyní máme poslední připravené téma, které jsi připravil ty – novinky ze světové scény.
Čekám hlavně tvůj příspěvek.
Ne, jde o to, že před GPT a před nějakou dobou se o tom nechceme bavit, protože jsou to často omílaná témata, až to všechny obtěžuje.
Mám to tak, že GPT hodilo někam do Atlantiku atomovou bombu a najednou vznikla obrovská vlna, která zarezonovala ve světě AI, datového trhu i softwarového.
Nechci rozebírat výhody a nevýhody, ale vznikla reakce a FOMO ze strany firem, třeba Google, který řekl: ajajaj.
Brzy se vevnitř začaly i spory.
První věc, kterou mám připravenou, je tweet od Elona Muska z před dvou dnů.
Nevím, jestli to víte, ale Elon Musk byl jeden z pěti či šesti duchovních otců OpenAI.
Dnes do firmy investují téměř všichni, zejména ti, kteří dávají…
Sam Altman, jeden z duchovních otců, je také zakladatel Y Combinator, není překvapení, že bylo snadné najít partnery.
Zajímavé je, že do OpenAI historicky investoval Microsoft, nejprve hlavně poskytnutím výpočetního výkonu a nyní se řeší akvizice většího podílu.
Jeden z investorů možná spíše daroval, protože OpenAI se profilovávala jako nezisková organizace.
Což je velmi důležité zmínit, a když se k tomu dostaneme, bude třeba…,
(chybí pokračování).
Šťastně Microsoft, který má obrovské ambice OpenAI prostě převzít, ovládnout ho, tak to asi nebude úplně po chuti těm firmám, jako jsou AVS, které do toho daly taky docela dost peněz.
Diversifikace rizika, například jak jsem měl Uber, Lyft a miliardu alternativ, tak byly fondy, co to kupovaly jako balíky, tedy sázeli na celý trh autonomní dopravy nebo na ridehailing. Chtěli, aby Uber měl kus Bibi nebo Gigi, nebo jak se to jmenovalo, a tak se hedžovali vůči konkurenci, aby vlastně sázeli na index na celý trh. Takže všichni si k tomu přihodili, aby měli i někdy hlasovací právo, kdyby to bylo velké.
Mám na tebe ale jinou otázku. My jsme to řešili tady v posledním vánočním speciálu. Jaký je tvůj rámec, například Chat GPT? Před Chat GPT tady bylo GPT-3 a teď přišlo Chat GPT, a to byla ta atomovka.
Z mého pohledu je to hrozně zajímavé, protože ten posun je hlavně v uživatelském rozhraní. Ta technologie pod tím během posledního roku neudělala takový skok, světově, ale konkrétně rozhraní bylo to, co proměnilo v produkt, o kterém teď všichni mluvíme.
Je to velice zajímavé, protože OpenAI jako takový to dokonce nechtěli ani zveřejnit, nechtěli to dát do světa, protože si říkali, že jim to nepřijde ústně zajímavé.
A to je to ono. Já teď začínám vidět věci cizíma očima, například když za mnou přichází Filip Dřímák a říká, že budoucí téma je budoucnost nepráce kvůli Chat GPT. To je někdo, kdo se digitalizaci věnuje posledních 10 let, jako totálně high-end konzultant, takže tyto věci mě přesvědčily brát to vážněji.
Zajímáš mě tedy ty jako někdo, kdo si sahá do střev a staví systémy podobného typu. Je to revoluce, nebo je to revoluce, protože si lidé myslí, že je to revoluce?
Já věřím, že revoluce to určitě je, ale má to své výhody i nevýhody. Technologicky bych si dokázal tvrdit, že je to dokonce trošičku krok zpátky, protože metody, které byly předtím, do jisté míry byly možná i trochu lepší. Teď je to spíš takový bruteforce přístup.
Je to prostě bruteforce přístup, což znamená, že se algoritmy trochu zjednodušily, ale na druhou stranu se do toho nahrálo mnoho dat a vzala se obrovská výpočetní síla. To vede k tomu, že to začíná být i trošku nebezpečné z hlediska monopolu, protože firem, které mají tak silný výpočetní výkon a zároveň takové množství dat, není mnoho.
Máme tu Microsoft, Google a několik dalších velkých dominantních firem, které si to mohou dovolit, ale ostatní už ne. A teď se vlastně dostávám k tomu tweetu. Ono je to docela zajímavé, určitě je ta revoluce, ono to funguje, dá se to vidět, má to svá negativa, jsou s tím problémy. Věc poslední, k tomu se dostaneme, co se stalo s tím Bardem, jak to shodilo akcie Google.
A docela značně o 7,3 až 7 procent.
Jak to vím? Byla to bonusová otázka v pubquizu, který si připravil Karev.
Jo, určitě.
Ale teď vlastně úplně to samé se děje. Microsoft integruje Chat GPT do Bingu, tedy do svého vyhledávače. Vypadá to hezky, mají nad tím obrovský hype, Microsoft to strašně tlačí.
Ale už s tím byly velké problémy, protože se ukázaly i nevýhody Chat GPT. Například se opakuje, když máš nějakou flow otázek. Pokud je ta flow delší než pět otázek, věci se začínají opakovat, bot se zasekává a tak dále. Nevýhod je tam opravdu mnoho.
Už to začínají optimalizovat. Vím, že dávalo některé nekorektní otázky nebo odpovědi, což je asi standard, co bys do toho čekal. Protože Chat GPT se učen pouze podle toho, co lidé umějí a co používají. Pokud mají lidé špatné informace, bude Chat GPT také nekorektní. Trochu je tam kreativity, ale stále omezené.
Z mého pohledu je to revoluce na 100 %, ale k singularitě jsme podle mě ještě trošku daleko.
Nevím, jestli je to ten správný směr.
Co myslíš singularitou?
Když říkáš, že od singularity jsme daleko, jak se definovala v těch knihách – nevím, jestli to byly 80. nebo 90. léta – v těch prvních sci-fi, tak singularita byla de facto definována jako míra, kdy počítač dokáže realizovat věci lépe než člověk.
Samozřejmě existují různé definice, ale tohle je jedna z nich.
Je to velmi hrubá definice, protože záleží, o jakého člověka jde.
Je to takový vtip, který se poslední dobou říká, když si programátoři nechávají generovat kód od Chat GPT. Ty používáš Chat GPT, on používá jen data, která jsou veřejně dostupná, a programátor používá nějaké know-how, což není zkopírované, ale spíše flow. Takže to jsou stále ty samé příběhy dokola.
Když se vrátíme k původnímu tématu, mě docela zarazil ten tweet.
Nemyslím si, že by to mělo být překvapením pro někoho, kdo sleduje Ilona dlouhodobě, protože on něco takového úplně založil nebo spolu založil, dokonce tomu dal název OpenAI.
On o sobě tvrdí, že to vymyslel. Těžko říct, jestli je to pravda, ale já tomu možná věřím.
Vím, že jeho track record a jméno jsou zajímavé. Boring Company je nejlepší název, který jsem kdy slyšel.
Boring Company je skvělá, Tesla a naše spojení s Českem je moc hezké.
Myslím si, že společnosti umí pojmenovávat mnohem lépe než děti.
Každopádně on dlouhodobě upozorňuje, že AI může být nebezpečná. To říká už několik let, což asi není nic překvapivého.
Celkově však upozorňuje i na věci, které jsem tady zmiňoval. Zkusím to parafrázovat, nebudu citovat přesně.
Reaguje na tweet nějaké paní z Bloombergu, která se ptá, jestli AI představuje riziko a zda by se měla regulovat.
On tohle tvrdí dlouhodobě, proto si na to dal pozor.
Říká, že ho nejvíc štve, že OpenAI bylo založené jako nezisková organizace, což je stále napsáno na jejich stránkách.
Proč jsou přitom modely monetizované?
On to monetizuje ve velkém.
V dnešní době už to není open source, není to otevřené, ale closed source.
A to je ten problém, který tam vidím. AI přestává být komodita – nebo je to blbé slovo, protože je to dostupná věc pro téměř kohokoliv. Dnes je ale dostupná jen pro lidi, kteří mají přesná data a výpočetní výkon.
Ale to know-how je dostupné, ne?
Ano, GPT a podobné věci jsou dostupné, ale máš o ně obrovský zájem.
Kdybys to měl opravdu otevřené, měl bys přístup i k samotnému modelu, k zdrojovým kódům, možná bys ho mohl modifikovat a trénovat sám.
Teď jsi závislý na firmě, která model vlastní, a bere peníze, může si s tím dělat, co chce.
Je to revoluce, ale revoluce držená jen v rukou několika firem, které mají oligopol a mohou s tím zacházet dle libosti.
To je nebezpečné.
Jako fanoušek témat futuristických, futurologických, posthumanistických a transhumanistických tyto otázky řeším.
Ukážu ti superinteligenci Nicka Bostroma, který mi úplně změnil pohled na svět.
On řeší nebezpečnost vynálezů a to, že stále objevujeme nové věci, přičemž není žádné fyzikální pravidlo, že další věc, kterou objevíme, nebude tou poslední chybou, která nás zničí.
Typicky mluví o atomové bombě, že je velké štěstí a spíš iluze, že tak mocná zbraň je vzácná, protože potřebuješ obrovské zdroje, stát nebo velkou organizaci.
Říká: představte si svět, kde můžete atomovku vyrobit jako z hlíny z mikrononce.
A může se stát, že moc naše například s AI agentem bude obrovská.
Jaká je na to odpověď?
Že jsme všichni volní lidé.
A on nabízí různé globální možnosti, jedna z nich je totální dohled, tedy 24/7 monitorování, protože každý z nás může být nebezpečný.
S tím, že všichni budeme monitorování a bude to pod anonymizací.
Napadla mě tehdy bláznivá myšlenka, zda Čína není o krok napřed.
My se tady pereme s otázkami lidských práv, humanitárními a demokratickými, ale oni vědí, že pokud přijde AI, potřebují mít systém, a tak ho budují.
Kdybych psal sci-fi román, bylo by to na tomto postaveno.
Čína tomu věnuje dostatek zdrojů, možná se ty věci posouvají trochu jinak, ale proč ne.
Každopádně AI je podle tebe nebezpečná.
Máme regulovat AI?
Myslím si, že v dnešní době, zvláště v kontextu modelů, o kterých mluvíme, je AI spíše nebezpečným zdrojem informací.
Už když mluvíme o algoritmu, ten se učí na věcech, které napsali lidé.
Když jsou informace špatné, algoritmus je papouškuje.
Není to myšlení.
To je nyní běžné.
Tvoří teď moje vyhledávání.
Nevyhledávám standardně, ale vyhledávám se skepticismem.
Blbé ale je, že algoritmus si může vzít informaci ze dvou různých zdrojů a špatně je zkombinovat.
Ano.
Blbé je také, že algoritmus působí suverénně a lidé mu často věří a šíří jeho odpovědi jako pravdu.
A chyba se tak šíří dále.
Já s tím nesouhlasím, protože pro mě jsou diplomové práce úplně skvělým příkladem.
Diplomky možná ne, ale psané práce jsou pro mě geniálním příkladem.
Vzpomeň si na svoji střední, kde jsi psal slohovky.
Neobsahovaly žádnou pokročilou analýzu.
V podstatě jsi dělal to samé, co nyní Chat GPT: zkopíroval dvě věty z Wikipedie, přepsal je, dal synonyma, přepsal do jiné osoby a třeba něco přidat zez jiného zdroje, všechno to slepil.
Dělali to všichni.
Pro mě je to hezký příklad.
Chat GPT je jako já u zkoušky: bez předchozí přípravy, pouze s náznaky a modelem, jak celý obor funguje, snažím se odpovědět strukturovaně, aby to vypadalo, že tomu rozumím, a dostanu otázku.
Pro mě Chat GPT je bullshitter.
A to je jeho funkce, jazykový model.
Ve své praxi, v copywritingu, PR a odborných textech ho používám ve workflow stále.
Naposledy jsme dělali články, které byly lepší než ty, co jsem psal sám dříve.
Takže na to nahlížím podobně.
Například Google Translator.
Možná dnes už není úplné dno, dnes je to špičkový překlad, stejně jako DeepL či jiné algoritmy.
Vždy ho použiješ, ale musíš se pořád velmi dobře podívat, jestli je to správně, a ověřit si fakta.
Říkám ti, že nejnebezpečnější je, když si ti, kteří nemyslí, vezmou odpověď a budou ji šířit jako pravdu.
A tak vzniká nepravda.
Co se týče přímých důsledků pro lidstvo, bezprostředně nevidím zásadní dopad.
Zajímavý je možná fakt, jak jsi zmínil, že Chat GPT ti napíše PR článek docela dobře.
I když pak si musíš něco přidat ze svého, ušetří ti to pár minut, možná deset.
Nevím přesně.
Podobně mluvíme i o algoritmech pro obrázky: například DALL·E od OpenAI, dnes i mnoho dalších, včetně midjourney a open source projektů, což je skvělé, že vzniká open source v této oblasti.
To celé transformuje byznys.
Neříkám, že přímo IT hned, ale existují projekty, například klip, autopilot na GitHubu, které pomáhají s generováním kódu.
Z praxe vím, že to moc lidí nepoužívá.
Viděl jsem dost programátorů, co si nechávají generovat SQL dotazy přes Chat GPT, a používají je.
Ale autopilot příliš nevidím v běžném použití.
Slyšel jsem o něm, je dostupný, ale lidé nejsou zvyklí.
Zajímavý je grafický průmysl: reklamní agentury, které vymýšlejí kreativitu, produkční firmy, fotografové a designéři, kteří například kreslí loga a dělají video.
To je čistá výroba, kterou modely můžou rychle nahradit.
To, co píšou lidé, se už do jisté míry děje.
To, co kreslí, také skoro.
Jde o to, aby kreativní agentury a lidé, kteří se o to starají, naučili se tyto technologie používat.
Dnes je to velmi jednoduché, jsou dostupné přes API.
Další významný krok je generování videa.
Podle mě je zatím omezením jen výpočetní výkon.
Protože je potřeba mnoho obrázků na počet snímků za sekundu, což je náročné.
Viděl jsem nedávno novinku od Googlu, pokud tě to zajímá, jmenuje se FENAKY.
Je to nový model, který Google bude poskytovat přes API, zatím není úplně otevřený, ale je v roadmapě na tento rok.
Umí generovat zajímavá videa, zatím nízké kvality, ale to je otázka peněz.
Líbila se mi ta hudba, kterou jsi mi pouštěl – říkám jí „vytahová muzika“.
Je to skoro jako Google.
Jmenuje se Music LM.
Je to hodně zajímavý produkt, jeden z těch high potential produktů na tento rok.
To je také od Googlu.
A právě takto funguje…
K, že ty tam napíšeš hodně abstraktně. Musíš, jako všichni, se v tom musíš vyznat, protože člověk, který se v té muzice nevyzná, tomu nedokáže asi dát dobře ty instrukce. Že tomu dáš prostě, že chceš hudbu s dramami, já nevím, všechny ty jakýsi věci, specifika. Dá mu to v nějaké deskriptivní textové podobě a on z toho skutečně vygeneruje ten… Ten… Jingle. Jingle. Já tady v tom se nepohybuju, ale tak můžeš takhle generovat muziku na Hacker Camp potom. Jo, na Hacker Camp. Tak to možná zvládlo. Ale dejte nám vidět, co si myslíte o našem jingle. Mnohokrát jsem tady navrhl, že by si zasloužil update a naopak od mých nejbližších mi přišlo, že si ho už zamilovali tady trubky a tak, že to spojené za to tolikem, tak když zahlasujete, budeme taky rádi. Nebylo to tvořené umělou inteligencí, ale velmi talentovaným člověkem.
Ale taky existuje nějaký, teď si nepamatuji název, ale existuje taky nějaký nový tool, který umí, že tomu dáš prostupy z nahrávání z těch podcastů, že ti to umí vlastně ten podcast sestříhat, zoptimalizovat, vymazat výplňová slovíčka, to bychom potřebovali minimálně já.
A tak dále, docela jsme to za některé zkoušeli, ale možná k tomu někdo dojde. Ještě jedna věc, já tady těch věcí mám víc, abychom vás trošku obohatili. Mimo ty tři technologie, které jsme tady zmínili tento rok, tak určitě za zmínku stojí ta technologie BART, už jsme se o tom párkrát bavili. Abych to zrychlil, tak BART je de facto jen Googleovská v uvozovkách kopie chat GPT. O té aféře jsme se bavili. V zásadě šlo o to, že oni udělali promo video, kde se ptali na to, jaké zásluhy má James Webbův teleskop, a on odpověděl nějaké tři body a pak to nějaké recenzovali lidi z NASA a říkali, že to je bullshit, bullshit, bullshit, prostě že jsou to úplně nějaké nepravdy, nevím, typicky snad, že James Webbův teleskop nafotil první těleso mimo náš sluneční systém a tak dále. A proto došlo k tomu průšvihu, co si budeme povídat.
Určitě za zmínku stojí chat GPT 4, teď máme snad 3,5, jestli se nepletu. Tak čtyřka, uvidíme, jaký to bude upgrade, teoreticky by to nějaké neduhy mohlo odstranit. Ne, ne, ne, to je tak, že GPT 3 je venku, ale chat GPT prý používá 3,5. To jsi říkal, že je to obráceně? Ne, jestli si to správně pamatuji z přednášky Jirky Materny na brněnském Datameši. Já vím, že to byla dokonce otázka v tom kvízu, co jsme se na to ptali, ale už si nepamatuji odpověď, nevadí. GPT 3 byla odpověď. Tak v tom případě si to říkám špatně, ale nevadí. A nebo jsem dál to měl špatnou odpověď? To měl špatnou odpověď.
Ne, určitě mi přijde, ale jak jsme se bavili o té uzavřenosti. Ono nejenom BART, který zase byl uzavřený, ale určitě tady existují další iniciativy, které se snaží i tohle zopen-sourcovat. Jedna věc, která samozřejmě není opensource, se jmenuje Klot. Je to myslím vyrobený firmou Anthropic AI a je to od nějakého člověka, který je ex-opně zaměstnanec, takže pravděpodobně to bude něco hodně podobného. Zase jen od jedné firmy, takže tam si praž takovou hoď.
A co je Klot teda? Zase nějaký chatbot. Tak se to jmenuje. Ne tamten. Ale existuje tady opensource záležitost. Nedokážu posoudit relevanci, ale de facto by to měl být zase chat GPT, ale opensource. Jmenuje se to Open Assistant a stojí za tím skupina nebo firma Lion. A uvidím, já jsem to taky nikde neslyšel. Ale v tom seznamu to bylo. A Lion znám jenom baterky. A čokoládový tyčky.
No a potom je tady poslední věc, která mě teda upřímně velmi zaujala. Škoda, že to ještě neexistuje, protože jsme si s Jirkou říkali, že bychom to mohli vyzkoušet jako část tohoto Data Tolku, toho speciálu.
Je to něco, jak úplně já ji udělal Deli, jestli všichni víte, tak je to podle toho robota spojeného, ten robot v těch filmech, že? Pixara. Pixara, od Pixaru. Spojený vlastně se Salvadoranem Deli, takhle pojmenovali ten model svůj, co generuje obrázky. Tak Microsoft teď udělal alternativu, ne alternativu, variaci na tohle, jmenuje se to Veli. Ještě to není zase venku, pravděpodobně zase během tohoto roku. Ten nedělá obrázky, ale dělá text to speech.
To není nic překvapivého, protože to už dávno existuje a myslím si, že to existuje velmi dobře. Ale to, co to teď umí, je, že ty tomu dáš nahrávku svého hlasu, oni deklarují, že stačí tři vteřiny. A ono ti to vygeneruje text to speech tak, jako kdybys to říkal ty. Umí to vlastně i ruchy, umí nějaké pomlky, vyplňující slova, všechno tyto věci, jako to umí.
Minimálně podle té stránky, která je dostupná s nějakým demíčkem, vypadá to velmi slibně. Přesně, díky tomu vyhrajeme ten trh s anglickými podcasty. Budeme poslední, kteří to doupraví. Točí. Hodíš to do DeepL a pak to hodíš do Velí. A podle toho to bude vypadat.
Takže to jsou nové frameworky a vývoj v generativním AI. Jo, tohle je to, co jde nejvíc vidět a tam, kde je největší progres. Samozřejmě třeba já teď hodně studuju progres třeba v časových řadách a podobně, kde třeba neuronové sítě byly vždycky hodně slabé. Ale teď třeba možná pokud se tím zabýváte, tak třeba neuronové sítě jako TTFK, prostě MB, CENHIS, tak ty algoritmy jsou úplně nové. DeepAR od Amazonu. To jsou fakt zajímavé věci. Můžou performovat dobře, můžou performovat špatně, záleží, kolik máte dat. Ale ten progres tady byl taky enormní.
Typicky se vždycky říkalo, že pokud máte tabulární problém, tak ty neuronové sítě tam moc dobře nefungují. Teď se začíná měnit. To znamená, ten progres je i jinde, ale není tak viditelný. Já vlastně mě až skoro mrzí, jak generativní AI zabralo veškerý ten prostor nejen datový, nejen technologický, ale mám pocit, že není někdo, kdo by se k tomu nevyjádřil.
No a to by bylo asi za nás tentokrát všechno, ne, Karle? Ještě můžeme asi doporučit, já jsem si tady vypsal nějaké věci, co sleduju a co chci hrozně moc doporučovat, protože je to skvělé a mrzí mě, že tam neznám víc lidí. Tak tady mám několik takových věcí.
Tak jako první už jsem ho zmiňoval, Honza Sedlák z Lupy, tak mají taky velmi neformální, hodně dlouhý a pravidelný super videopodcast PepeLogic. PepeLogics se to píše. To mám hodně rád, když si na to občas, když mi na to někdy vyjde čas, tak jsem pravidelný posluchač. Je to takový středověk pro nerdy a geeky a baví mě to hrozně. Tak zdravíme PepeLogic.
Shoutout taky pro Filomona a jeho CZ podcast, jeden z nejstarších českých podcastů a úplně super. Po každém mě to opakuje. Jo, jo, ale zase jako někdo, kdo má za sebou 25 epizod, tak 250 epizod mít za sebou, tak komu čest, tomu čest. Takže CZ podcast.
A nový podcast má i Ben Thompson. Prodával jsem ti někdy Bena Thompsona? Asi ne. Ben Thompson byl často zmiňován jako velký důkaz toho, že jde placený obsah na internetu. Měl velmi drahý newsletter, strategery, destrategy za dva a půl tisíce měsíčně, už heavy. Ale jeden z nejlepších komentátorů Big Techu právě Amazonu, Facebooku, Fanku a tak.
Tak teď spustil další podcast a je tam víc obsahu a za mě je jeden z nejvíc inspirativních lidí v tom platformovém uvažování. Hrozně skvěle mluví o Marku Zuckerbergovi, Facebooku, metaverzu a nějakých interních věcech, business modelu Apple. Totálně doporučuji – Ben Thompson.
Já nevím, možná za mě třeba ty věci, co jsem tady zmiňoval, tak spousta toho je z podcastu. Já nevím, jestli to IoNejáj. Je to vlastně od Craiga Smitha. Ten už má nějakých 15 dílů. Je to docela, už to jede asi dva roky. Takže už to není tak časté jako Data Talk, ale je to trošku méně frekventované. Ale ta kvalita je docela dobrá.
Já jsem tady zmiňoval Román Superintelligence od Nika Bostroma. A to je tak všechno. No a zbytek těch věcí, co jsme tady zmiňovali, tak to je klasický Twitter. Kdo nemá Twitter, v oblasti AI, tak podle mě nestíhá.
Na co jsme si teď nevzpomněli, tak najdete v popisku odkazy.
Ať se dáváme do popisku epizody a přihlaste se k odběru newsletteru, až ho pošlu, tak ať o něm víte. A těšíme se na vás, ať už takhle poslechově nebo naživo na některé z akcí na datové scéně.
Díky, mějte se.
Díky, že jste doposlouchali Data Talk až sem. Jak se vám tahle epizoda líbila? Co byste na našem podcastu zlepšili? Koho pozvat příště? Dejte mi prosím vědět, co si myslíte. A to můžete buď osobně na příštím Datameš Meetupu, nebo hned teď na mail jirka-zavináč-datatalk.cz.
A pokud se vám tahle epizoda líbila, doporučte ji prosím dál. Klikávejte na srdíčka, na hvězdičky, dávejte subscriby, ať nám svítí dashboardy zeleně, křivky dělají hokejku a všichni stakeholdeři schvalují extra budget.
Ještě jednou vám děkuji. Poděkování patří také mým kolegům, Nikovi a Iris, stejně jako členům našeho partnerského klubu Big Hub, Deep Note, Ataka Mně a Mantě.
Pokud máte návrh, nějaké tipy na hosty, témata, děláte vlastní event, nebo byste chtěli datovou komunitu podpořit jinak, určitě mi dejte vědět.
Díky. Nechť vás provází data.