Podcast

Dobrý den všem, moje jméno je Hinek Volner a vítám vás u dalšího dílu DataTalku. Při každém úvodu říkám, že tento díl bude speciální, ale myslím si, že tento díl bude smetánkou mezi speciálními díly.

Nejsem tady sám, mám zde tři muže, jak bych je nazval – jsou to lidé, kteří mají názor a nebojí se ho použít. Obvykle je označujeme jako „degenery“, ale… jo no. Všichni kromě nás dvou, samozřejmě. Ne, v pohodě, pro mě je to čest. Nikdo z vás zde není poprvé, ale přesto bychom mohli udělat rychlé představovací kolečko.

Vojto, začnu asi tebou. Vojta Raček, co je tvá nynější největší vášeň? Presto? Česká startupová scéna? Všechno na podporu mladých podnikatelů, protože si myslím, že je potřeba, aby tato země využívala svůj obrovský potenciál, který zatím nevyužíváme ani z 20 %, a věřím, že to lze změnit.

Děkujeme, o tom všem i mnohem více se budeme bavit. Dále tady přivítám Pavla Duležela z Kebule. Ahoj, Pavle. Ahoj. Čau. Máš taky nějakou myšlenku, kterou bys chtěl představit do mikrofonu? Jako jednu konkrétní ne, ale shrnul bych to tak, že mě nejvíce baví Kebula, už deset let, a naše mise je automatizovat obchodní procesy pomocí dat a umělé inteligence (AI). To se nezměnilo, a posledních půl roku až dva roky se hodně zabýváme a bavíme o AI.

S Honzou jsme měli několik debat a za posledních půl roku se situace posunula brutálně. Mám úžasný pocit, že zažíváme druhou vlnu datové renesance, kdy už to směřuje do praxe, a jsem z toho úplně nadšený. Každý den se těším do práce. Takže to je moje největší vášeň. Vojto?

Mě štve, že vlastně Česká republika ide směrem „od deseti k pěti“ a chtěl bych vědět, jak to změnit. Nemusí přitom všichni emigrovat ven, což by mě zajímalo, ale zatím jsem na to nepřišel.

Tak super, myslím, že druhou vlnu datové renesance si také zařadím mezi témata, která za chvíli vytáhneme. A ještě posledního hosta, Honzo, ahoj, Honza Rampolt z Ellen AI. Honzo, co tě aktuálně nejvíce zaměstnává? No, teď to je Ellen AI. Ellen AI je náš vlastní srdcový startup, naše mise je „Make the World Sane Again“. To mi přijde velmi důležité ve všech ostatních záležitostech.

Pak se věnuji také různým aktivitám a stále někde žvaním o AI a podobně. To bude asi těžké, zvlášť když to porovnáme s Trumpem, víš? Je to ohromné, ale nevím, co bylo víc „insane“ – jestli ten hoax, nebo to, co přijde teďka. Myslím, že my jdeme úplně kolmo vůči tomu kyvadlu, které se vychyluje zleva doprava.

Podstata Ellen AI je, že to je něco, co nás skutečně zajímá – zdravý rozum, mentální odolnost, zdravé kognitivní fungování, což je něco, co je zcela irelevantní vůči tomu všemu šílenství. Přejeme hodně štěstí a fandíme.

Možná něco málo, co jsem sám chtěl dělat, je určitou osnovu vytvořit. Každopádně, jak je vidět, trochu se nám to tady rozpadá. Slyšíš? Je to správně?

Ještě bych řekl, že když jsme s Hynikem mluvili o tom, s kým tento podcast natočit, a chtěli jsme udělat vánoční zamyšlení, jsem opravdu rád, že tu máme někoho, kdo řeší data z firemního pohledu a který na nich tvrdě vydělává. To je Pavel. On má velký přehled o tom, co se na trhu momentálně děje a kam to celé směřuje.

Máme tady jednoho z největších českých expertů na AI. Já se tady snažím mluvit z pohledu investora, který se vždycky považuje za úspěšného, ale ve skutečnosti neví, jestli úspěšný je – protože to trvá dlouho poznat. Myslím, že by to mohlo být zajímavé i z tohoto pohledu, protože máme každý trochu jinou perspektivu.

Začnu tedy klidně Pavlem otázkou: Je SaaS mrtvý? Přestavuje se všechno do AI aplikací? Chápou lidé, co se na ně ve firmách řítí, a dá se na tom vůbec vydělat? Mluvili jsme o tom s Zinkem a ten trend podnikové AI je dnes poměrně nejasný, není jisté, jestli je v tom zisk a kde přesně.

Mě právě napadá – a rád podpořím Pavlovo téma – řekl jsi druhou vlnu datové renesance, tak mi to prosím prodej, protože já teď spíše procházím fázi lehké deprese. Před dvěma lety to všichni prohlašovali za nový internet, ale já tam moc tu změnu nevidím, takže kde jsou ty aplikace, které zásadně mění život?

Je to podobná situace jako s Craiglistem. Craiglist funguje a existuje hodně podobných projektů, které vydělávají velké peníze, ale transformace médií stále zůstává nevyřešená. K SaaS – myslím, že SaaS jako velký fenomén je vydáván za mrtvý už rok, možná rok a půl.

SaaS byl vlastně mrtvý už při svém vzniku, protože vznikl z nouze, kdy firemní infrastruktura nemohla stíhat potřeby internetu a datových toků. Vrstva business logiky se musela někam přesunout a vnitřní IT nestačilo vývoj zvládat. Spousta lidí si to nepamatuje, ale před SaaSem byly managed services – firmy si to udržovaly samy, což si můžeš, Honzo, ještě pamatovat.

Udržet cokoliv ve firmě je složité, protože IT nerado něco pouští ven. Dnes je mnoho SaaS aplikací po firmě a integrace podnikové logiky je složitá, uživit to a pracovat s tím je často nemožné.

Myslím, že infrastruktura SaaS už dosloužila, a ta obrovská vlna SaaS se transformuje. Neříkám, že úplně zanikne, protože trh má obrat 300 miliard ročně a velké aplikace jako Salesforce zmizet asi ani nebudou. Ale dojde k proměně a konečně vidíme, že místo Salesforce budeme mít Agent Force, což bude základ nové vrstvy.

Naopak, co opravdu odchází, jsou malé aplikace. Uveďme příklad – máme velkého amerického zákazníka, jednoho z největších globálních food brandů, který za posledního půl roku díky nám a Streamlitům dal pryč asi 10 SaaS aplikací za 2,5 milionu dolarů.

Nepotřebují je, protože měli SaaS aplikaci skoro na všechno. Potřebují dát dohromady data o počasí na 12 tisících lokalitách, například v Buckinghamu nebo Minnesotě, aby mohli něco predikovat. Stačí jim API, které dá do aplikace vstupy, vyčistí data, a místo drahé SaaS appky platí asi tisíc dolarů ročně, protože vše řeší přímo v Kebule.

Takových příkladů dnešně existují stovky. V SaaS světě se hodně hrálo na LTV, tedy že se jednou akvizice zákazníka vrátí. Ale vzhledem k rychlosti vývojových a inovačních cyklů jsou tříroční startupy brány jako „incumbence“, tedy ty staré.

Nevím, jak to dopadlo u známé firmy, jejíž CEO prohlásil, že vyhodili workday a Salesforce a že vše přepíší pomocí AI, ale směřujeme tam.

Právě s Davidem Pavlíkem pracujeme na konceptu celošťarávací AI. David přišel s myšlenkou, jak dál pracovat se zákazníky a daty, s novým přístupem k CD (Customer Data) a podobně. Posledních půl roku diskutujeme o tom, jak bude vypadat datový AI svět, co je potřeba udělat, a začali jsme rozvíjet koncept AI entit. K tomu se ještě dostaneme.

Zkrátka, SaaS je mrtvý v long tailu, ale co bude s 100 největšími firmami, to nevím, ale není na tom nic zvláštního.

Díváme se na layer system of records, původně databáze, pak Salesforce, Dynamics a nad tím UI pro uživatele. Nyní se vkládá layer system of intelligence, tedy podnikové inteligence.

Potřebujete mít core databázi, governance pro uživatele, workflow a prostředí pro UI, ale business logika začíná být přesunuta do system of intelligence. Ten nemusí být rozptýlen do stovek SaaS aplikací, naopak, měl by být soustředěn, protože z tohoto layeru se učí další systémy.

Když do toho chcete zapojit agenty, potřebujete, aby věděli, co systém znamená, měli testy, které tomu rozumí. K tomu se také dostaneme později. Takže toto je ta proměna a nezdá se, že by to bylo něco špatného.

Je to skvělé. Pro nás tedy určitě ano, milujeme to. Třeba počítáme na jedné bance, že 15 aplikací už je přestavěných. V momentě, kdy jsme na tu aplikaci postavili vlastní aplikační vrstvu, běží tam Streamlit, React a podobně, a s pomocí AI se na UI vytvoří formuláře během pár minut.

Připojí se to k nám a pod tím probíhá orchestrace dat, když máte data dobře spravovaná, funguje to výborně.

To je ta budoucnost, kterou pilotujeme s Padákem – We Govern Your AI. Protože dnes už kód nemá hodnotu, ale hodnotu má struktura aplikace, její entity, které definují data, metriky, testy, zdroje a nástroje, abyste mohli systém samostatně spravovat.

Nějakou dobu to vypadalo, že všichni naplácnou AI na své aplikace, Notion, Slack a další, a že to vyřeší všechny problémy s AppSelem a konkurencí, ale ukazuje se, že to pravděpodobně nebude funkční koncept.

Dnes každý může napsat aplikaci. Náš marketér Petr, který je technologicky úplně levý, coby laik… Čau, Petře. Potkáváme ho s Padákem na benzince večer.

No, on neví, co je for loop, prostě nic. Naštval se na podzim, protože potřeboval napsat generátor landing pages, protože jich potřeboval milion dynamicky. Přes Vánoce se tomu věnoval a dnes má generátor landing pages napojený na Webflow, který pomocí GPT generuje veškerý obsah a celý si ho udělal sám.

Problém ale je, že když takových lidí bude ve firmě tisíc, kdo se v tom má vyznat? Kdo zajistí, že to bude bezpečné, že tam nejsou zadní vrátka, kdo to bude řídit? To nás čeká.

Špagetový kód, který kdyby dělali profesionální inženýři – jako tady Aleš Rubiček – byl by sice nepořádek, ale bylo jich málo. Dnes, když bude kód generovat každý troubel jako Petr, bude to chaos.

Problém není naprogramovat kód, to je snadné, ale jak spravovat velké množství kódu, aby tam neběžela generativní AI nekontrolovaně a někde to neunikalo.

Honza k tomu chce něco říct a už netrpělivě čeká.

Ne, já naopak nemám k tomu co říct, protože teď jen sedím a poslouchám, snažím se… Sundal jsem si boty, což je asi správné.

Chtěl jsem adresovat jen jednu věc – možná pro legální záležitosti – nebavíme se tady o firmě SAS jako společnosti, což je důležité říct.

Dále se chci vyjádřit k zklamání, že zatím ještě nevidíme obchodní hodnotu AI.

Mě překvapuje, že lidé jsou zklamaní, protože mi to přijde tak rychlé a tak šokující, že se nestačím divit, jak je to dobré.

Když se ohlédneme pár let zpátky, mezi lety 2015 a 2020, proběhl průlom v deep reinforcement learningu v herních prostředích, který ukázal absolutně úžasné výsledky.

Naučili jsme stroje hrát složité kombinatorické hry jako Go, pak hry s neúplnou informací jako poker, a dále hry, které mají časové prodlevy mezi akcemi a odměnami, jako Dota 2 nebo StarCraft.

To vše bylo možné díky deep reinforcement learningu, a viděli jsme OpenAI DOTA 2, AlphaStar 2 a podobné projekty.

V roce 2020 však nastala změna – reinforcement learning byl skvělý, ale co dál?

Chyběl nám systém modelování světa. Dosud fungoval reinforcement learning v uzavřených světěch, kde je model světa přímo daný (herní prostředí samo o sobě).

Jak ale aplikovat tuto metodu ve skutečném světě?

Přišel GPT-3 v roce 2020, a mnoho lidí si uvědomilo, že GPT je nástroj pro modelování světa.

Redukuje nesnesitelnou komplexitu reálného světa – alespoň v oblasti jazykového zpracování.

A to je cena! Pokud toto spojíme s reinforcement learningem, dostaneme cestu vpřed.

Co nám ještě chybí? Máme reinforcement learning i modelování světa prostřednictvím LLM (large language models).

Máme i vizuální AI, jako Mid-Journey a podobné.

Co je ještě třeba přidat?

Potřebujeme vyřešit reasoning v čase inference, tedy jak procesuje mysl logiku a myšlení.

Když přemýšlíš, využíváš Kahnemanův „fast thinking“, systém 1, což jsou rychlé reakce, první dojmy, například „ten člověk mi není sympatický“.

To představují LLM, tyto rychlé reakce.

Chybí nám „slow thinking“, tedy pomalé, hluboké rozvažování, které znamená prozkoumávání různých řešení, jako stromové prohledávání prostoru.

To stále není plně implementováno, ale s AI modely se to začíná řešit.

Dále nám chybí agenti, tedy autonomní entity, které mohou jednat ve světě – protože samotné GPT není agent, je to statický model pro dokončování textu.

A co ještě chybí? Kontinuální učení v inference, tedy schopnost se během používání učit a adaptovat, což dělá náš mozek.

Nemáme život rozdělený na trénink a inferenci, ale…

(text končí)

Jak se tady bavíme, já dělám inference a rovnou ten training, který podle mě je trošku překlopený problém s long-term memory. Prostě nemáme, transformery mají extrémně dlouhou short-term memory a zatím long-term memory není vyřešena, ale člověk ji řeší tak, že se vlastně furt přetrénovává sám sebe. Takže tohle jsou komponenty, které tady od roku 2015 víme, že jsou potřeba. Říkáme si, no na deset až patnáct let práce je to docela dost a to je právě tehdy, až všechny zaklapneme dohromady, že tady bude skutečně fakt užitečná AI, potažmo AGI.

Najednou ale přijde OpenAI, přebarví jednu z těch komponent na ChatGPT a řekne: „Tohle je end user consumer product,“ a všichni se zblázní. Všichni řeknou jo, jo, jo, jo, bum, bum, bum. To je však jen polotovar. Je to jako když jsem jako malej chodil nakupovat polotovary – knedlík prostě v neděli, jako na tom mraženém knedlíku nebo nějaký studený. Všichni seděli u toho zmrzlýho knedlíku, rejpali do něj a říkali: „No, to není úplně ono, to není ono.“ Tak my se bavíme o dvou a půl věcech z těch pěti, které jsem teď vyjmenoval, a říkáme si, že to ještě nepřináší hodnotu. Ale ono to hodnotu přináší už teď. Jo, ale v porovnání s tím, kolik se narvalo do trénování velkých jazyků, je to stále relativně málo. Já jsem teď chtěl ilustrovat, kde se nacházíme, a jsem skutečně extrémně překvapený, jak strašně rychle jde ten progres.

Dám ti příklad. Jen tak se vrátím k dvěma věcem. Měl jsem za vás, když jsi říkal, jak teď můj oblíbený Jim Beam… Byli jsme na nějaké naší akci a Dalibor tam řekl, že 75 % procesů v byznysu jsme už zautomatizovali pomocí Kebule AI. Tak jsem říkal: „Ty vole, jaký, jako?“ Hezké číslo, ukaž mi jaký. On říká: „No třeba měli jsme 30 lidí na customer supportu, kteří řešili, že nám někdo píše recenze, že ho spamují konkurenti, a pak bylo potřeba na to odpovídat.“ No a teď je máme tři, protože jsme Kebule postavili, jak říká Anthropic, ne AI workflows, které berou data z Creplo a Epify. První, co uděláme pomocí GPT, si řekneme: Je to konkurent, nebo není to konkurent? Když je to konkurent, tak to automatizujeme a přes Kebule trikneme, aby to smazal. Když to není, tak si hned vygenerujeme odpovědi zase pomocí GPT a ty tři lidi to jenom editují, nepíší to. Takže z třiceti na tři – to je obrovské. A takových příkladů mám desítky. Máme 600 use caseů, kde to fakt významně pomáhá a katalyzuje práci, kde AI workflows pomáhají.

Takže hodnota za dva roky je prostě neskutečná. Dneska jsem seděl s Ilijou Wolfem a říkali jsme si: „Máš šetřit na počtu lidí a počtu licencí.“ A to je možná ten problém – lidem zatím to přináší nějakou hodnotu v kostkách, fakt snížení nákladů. Optimalizace procesů je jedna věc, ale pořád nové byznysy to úplně zatím nepřináší. Takže si myslím, že CFO by mohli být spokojení, ale CCO by si možná řekli, že potřebují nové trhy.

Ale nesouhlasím. To, co se děje, není o tom, že osekáváš počet lidí. Začneš brutálně snižovat komplexitu organizace. V momentě, kdy snížíš počet lidí, snížíš komplexitu organizace. Tím pádem může být firma absolutně rychlejší a schopná dělat víc. Ale nemusí to nutně platit úplně vždycky, ne?

Nemusí. Jen říkám, co vidím. Nechci ani protiargumentovat, protože mám stejný názor jako ty, chci jen ukázat…

Málo času zatím. Mluvíme o rozpětí půl roku a jen redukce lidí a organizace trvá nějakou chvíli. Řekl jsi dvě věci, Honzo: to jsou pár let a pak teď učení. Fascinuje mě, že všechny ty nové věci jsou založeny na Word2Vector, vlastně původní koncept. Zdálo se mi ale dlouho od chvíle, kdy jsme viděli Word2Vector, do toho, kdy začalo GPT-1. Pro mě byl moment, kdy jsme se o tom bavili, že jsem byl ještě na O2. Měl jsem pak pocit panických existenciálních hrůz, podobně jako Vojta minulý týden, když jsem viděl GPT-1. Ale proč to trvalo tak dlouho mezi Word2Vector a ChatGPT? Hele, největší zlom, který jsem opravdu zaznamenal, byl 2.19, GPT-2. GPT-1 byla prostě jen transformer, transformery. Paper Word2Vec byl v roce 2013, paper „Attention is all you need“ byl 2017. Tady je založené na paperu z roku 2014, že? Takže po technické stránce tam není nic úplně převratného, ale co se fakt stalo crazy, je, že AI si dovolila spálit milion dolarů nebo nevím kolik na trénink GPT-2, což do té doby na univerzitě nikdo neudělal.

Prolomil se tzv. scaling zákon, který říká, že větší znamená lepší. A teď ještě jedna věc – spousta lidí neví, ale Word2Vector má českou stopu, že? Proč tedy Česko není v AI velmi silné? Proč autor Word2Vector od toho ustoupil? Musím ocenit tenhle problém. Proč sakra ne? Vymyšlet to Češi, a proč je OpenAI a ne třeba Seznam? Potřebuješ ale fakt ten výpočetní výkon. Kde půjdeš a řekneš investorům: „Potřebuju deset milionů dolarů na trénink, abych pomohl.“ Nikdo přede mnou s tím nešel.

Přesně, za mnou nikdo nebyl. Možná proto, že jsem v tu dobu neměl těch deset milionů dolarů v Seznamu. Ale já s tím zásadně nesouhlasím. Je pravda, že nikdo za Vojtou nebyl. Já také neslyšel, že by někdo peníze na to získal. Naopak, když se zeptám kohokoli dnes, je poměrně snadné sehnat peníze, když máš zajímavý nápad. V roce 2017 to nebylo tak jednoduché. Celý mindset byl spíš zmenšovat modely, dělat hyperparametrismus, což šlo proti sto letům statistického strojového učení. Bylo to naprosto crazy.

Zvažovalo se, jak jde, že hluboké neuronové sítě, když mají tolik parametrů, fungují tak dobře. Já si myslím, že jsme mentální hobití, mluvím vlastní zkušenost s Vojtou. V roce 2014, 2015, 2016 neurony všichni odsuzovali: „Neuronové sítě nikdy nebudou fungovat.“ Měl jsem také disertační práci 2.8 se sítěmi, šel jsem do byznysu, protože jsem věděl, že to nebude fungovat. Vy jste byli příkladem, ty ses vrátil. Ale i v Americe se skutečný průlom nestal v univerzitním prostředí.

GPT a tehdejší modely byly z Berkeley, ale skutečný průlom přišel v soukromé firmě, která dostala peníze od Muska. Všichni tam byli trochu šílení a prostě do toho šli. Potřebuješ mít trošku šílené výzkumníky, prostředí. Tady to nemáš. Vidím rozdíl mezi Plzní a Prahou, ale to je pořád menší rozdíl než mezi Prahou a Bay Area. Takže je to kulturní věc.

Souhlasím s tebou, že to není problém peněz, ale prostředí. Ondra Bartoš v roce 2000 řekl, že dělá First Tuesday, že chce něco jako Izrael, a dnes, po patnácti letech, je otázka: co je budoucnost Česka? Evidentně jsme schopni začít věci, u mnoha nových jsme byli, včetně revoluce v AI, Word2Vector. Myslím, že jsme vlastně založili myšlenku, že se dá použít metafora hobita – jaká je role hobitína ve světě? Podstatná a zároveň bezvýznamná.

Já jsem tedy na Plzeň nebo Ostravu. Souhlasím s tím, že kulturně to je náš aspekt. Už jsem trochu odrostl té potřebě kritizovat vlastní hnízdo a hejtil místní kulturu – tím nepomůžu.

Měli bychom rezignovat na to, že budeme někdy hlavním městem světa něčeho? To prostě nebudeme nikdy. Jsme jako hobiti, nebudeme.

A ptám se: vadí to? Jedno z témat, které jsme chtěli probírat, je geopolitika AI. Takže vadí to? Nevím, fakt nevím. Jednoznačně to asi vadí. Proč? Protože jsme dříve žili pod ochranou někoho a říkali jsme si, že je to v pohodě. Naposledy byl Rudolf II. hlavním městem světa. Od té doby jsme nebyli ani schopní zbourat ty staré baráky, po sanacích, nezbourali jsme je. Teď říkáme, že máme nejzachovalejší kulturu a nejlepší skanzen ve střední Evropě – historické budovy i mentálně. Mentálně to není špatné, ale myslím, že teď na to tvrdě dojedeme.

Push v Americe, aby oni byli na čele AI revoluce, aby postavili největší klastr a poslali nejvíc peněz, povede k tomu, že oni budou mít největší hodnotu z toho, co vznikne.

Budou mít? Podívej se, co udělala Čína. Dostaneme se k tomu, ale pořád si nemyslím, že Čína bude schopná z toho vydělat tolik, co se očekává. Teď nevím, jestli to bude Stargate klastr nebo podobné aktivity.

V Americe jsou připraveni, spolupracují s OpenAI, biotechnologickými firmami. Většina tvrdí, že do roku 2030 bude vylečená rakovina, enzymy mládí a další. Začínám tomu věřit, že se to může stát. Pro koho to bude? Pro nás Evropany? Proč bychom to měli mít? Bude to pro nás stejně drahé jako pro Američany? Ne, nebude, protože jejich cenová hladina díky tomu půjde výrazně nahoru. Proto bude v Evropě těch lidí, kteří budou ty věci ovládat, méně, nebo budou mít produkt mnohem později.

Zajímavé je, že oba máme rádi Zahyana, autora geopolitiky, který před dvěma týdny zmiňoval ideální aliance Ameriky. Ani na pátém místě nezmínil Evropu, zmínil Francii, ale nikoho dalšího z Evropy.

Vydefinovali jsme si národní zájem dostat se na nějaký shortlist Američanů. Teď s Trumpovou administrativou bude vztah naprosto pragmatický a transakční. Nemyslím si, že k nám mají nějaký apriorní odpor. Klidně si řeknou, proč ne, nějaké Československo, proč ne? Slovensko asi na to kouká možná jinak a chce posunout čáru jinde.

My bychom si mohli vybrat vertikály a říct si: „Tak takhle se vlízneme Americe.“ Chtěl jsem říct Trumpovi „lízat koule,“ protože o to to ve finále bude. Podívejme se, co udělal s Oráklem.

Ale nevidím evropské politiky, kteří by chtěli nebo byli ochotni přemýšlet o tom, že tohle opravdu musí začít řešit.

Chodím cvičit sedmkrát s jedním významným úředníkem, nechci jmenovat. Je fakt dobrý, ale fascinují mě, protože vůbec nechápe některé věci, které řešíme. Nechápe například, proč musíme dávat Kebule do Ameriky, protože po deseti letech snahy tu nejsme schopni udělat něco, aby to tu fungovalo světově.

V Americe je vetší provázanost nové ekonomiky s vládou, u nás to zatím končí ve chvíli, kdy se něco rozjede.

Uvidíme, jak budeme úspěšní. Už jen to, že Babiš vystoupil na Bitcoinovém kongresu a pronesl zajímavý projev, kde si přivlastnil celou tu ODS smyčku o legalizaci krypta, je zajímavý krok. Ale kdo to tady bude dělat?

Musíme mít nejen tlak z průmyslu nebo nového průmyslu, ale i politiky, kteří nejsou jen ochotní, ale i schopní.

Podívej se na Piráty. Jsem z toho, co se stalo v posledních letech, zklamaný. Mnoho mých kamarádů je zklamaných. Jsou schopní to prosadit? Myslím, že ano, všichni jsou schopní.

Řekněme si upřímně, co je tady dobré. Ano, potřebujeme „lízt do zadku“ buď Spojeným státům, nebo Rusku. Myslím, že Čína je problém Spojených států, Rusko pak Evropy.

Vidíme, jak se lize Rusku u Ficovy vlády, což je totální komunistická propaganda, jak za totáče. Dělají to ti skuteční veteráni.

Američanům se dá jít na ruku přes finance, které budeme generovat my tady. Můžeme si definovat průmyslové vertikály – například AI ve zdravotnictví a AI v obranné technice.

Nemůžeme konkurovat například Palantiru nebo Andurilu v některých oblastech. Malá odbočka: Tolkien je přitom extrémně protivojenský – jeho díla jsou proti válce. Zajímavé je, že dvě největší firmy v oblasti obranné techniky se jmenují Anduril a Palantir.

Honzo, lehce ti budu oponovat – myslím, že s Palantirem můžeme konkurovat dobře, pokud se dostaneme do stejných tendrů.

Tak teď jsme se dostali k jádru věci. Co je potřeba pro nás a pro vás?

Ještě jedna věc – říkáš AI ve zdravotnictví, AI v obraně. Já tam mám i krypto. Lehce jsme o tom mluvili s Vojtou.

Souhlasím, že má smysl „lízt do prdele“ Trumpovi. Já jsem si to před deseti lety řekl – musím si vybrat stranu, neexistuje už svět, kdy by někdo mohl být lhostejný. I Švédsko si vybralo.

Já si vybral Ameriku, protože tam studuji a mám rád tam bydlet. Pro mě je to jasné – musíme jít za Američany.

Jak by to mělo vypadat? Jsou tu velcí hráči, kteří řeší třeba přístup do obranných dílů. Co k tomu potřebuješ? Asi je potřeba nějaký lobbying, kontakty, prostě jakýsi vládní speciál.

E, něco. To se asi dá, ale já do toho… Já si nemyslím, že nic se nedělá vůbec. Já si myslím, že musíš vstoupit na Twitter a jasně říct, čím chceš přispět k americké nadvládě nad světem a jak tomu chceš pomoci, a pak dostaneš něco zpátky. Já mám teda jako dvě teze, no, ale povídej.

No ne, ale tak chci říct, tak dobře. A pro ty běžné teda lidi, řekněme, že tady teď nás jako poslouchají nějaký, kdo věc zná nebo někdo bude poslouchat, koho nás poslouchat nebude, bavíme se jenom mezi sebou. Tohle tady nahrávám jako Vojtovi, teda. Vojtova terapie, hudební sešna.

Jak se tady mělo dělat, aby lidi tenhle svůj zmar, který teď oni si říkají, no tak jo, tak já budu rád něco dělat. Mám pocit, že jsem chytrý, mám pocit, že někde jsem vystudoval Open Informatics na ČVUT, nebo Matfyz. Teď co tedy mám dělat? Jako mám za Vojtovu říct, jo? Spousta lidí to udělá naivně, spousta lidí už nemá odvahu. Já jsem si to prošel po 30 letech. Spousta lidí začně něco dělat a to je podle mě úplně to nejhorší. Bez rozmyslu na něco nasednout.

Proto jsme měli, já nevím, jestli to pamatujete, čtyři roky zpátky záplavu těch chatbotů, když všichni dělali chatboty, což je typicky český přístup k tomu problému. To znamená: vidím technologii, co bych s ní mohl udělat, udělám chatbot a pak to někomu prodám. Ne, ty lidi by se měli ptát, co mám dělat, v jakém trhu, kde můžu být úspěšný. Co je největší leverage.

A AI, medtech, mimochodem, teď vznikla nějaká skupina pod hlavičkou AI asociace, která tu bude tlačit na ministerstvu zdravotnictví. Ale pojďme to ještě na chvilku jenom zaparkovat. Mně se tohle líbí jako téma, abych tedy ještě k tomu přidal jedno téma. A to je ten lehký Vojtův strach, nebo strach, ale existenciální strach. Já to uvedu.

Podle mě ten… Když jsme to pak založili, ty dvě témata společně. Protože ten AGI moment, kdy se člověk opravdu zamyslí nad tím, že to je za rohem a co to bude znamenat. Každý prožívá tento moment trochu jinak. Já jsem si to prožití dost dlouho oddaloval, protože jsem se tím nechtěl zbytečně stresovat.

Ale stala se mi nejhorší možná věc – odjel jsem na dovolenou a měl jsem se s čím zabavit. Bylo hnusné počasí a měl jsem šanci… Ne, ne, ne, tak jako ono, když se člověk nudí, tak brouzdám ve Twitteru a klikám na to, že tam jsou čtyři zprávy o tom, co se všechno vlastně děje, a zase mi to celé dochází, že to je možná fakt za rohem, a co to znamená.

A přestože nefunguje veškerá komunikace na internetu, protože AGI pravděpodobně „prolomí“ kvantové počítače, a možná banky jsou na to připravené, možná ne, přestože Bitcoin na to není vůbec ready, ačkoliv se o tom mluví, tak bude potřeba pravděpodobně vyměnit mindsety.

A takhle si probírám jednotlivé oblasti a dojdu k tomu, že celá ekonomika je založená na tom, že lidé spotřebovávají služby, a k tomu potřebují mít peníze. A pokud jsou všechny služby nahrazené, tak peníze nemají a ten svět se rozbíjí víc a víc a skončíš u otázky, proč vlastně vychovávám nějaké děti a má můj život smysl, atd.

A ještě si tam dodal, když jsme začali rozvíjet po WhatsAppu, a ty si dodal jednu krásnou věc, a zakončil jsi to tím, že bude nový feudalismus. Digitální feudalismus.

Digitální feudalismus a nahoře bude strašně málo míst, protože to AGI bude vlastnit jenom pár firem jako Google, OpenAI, Microsoft a nikdo jiný to vlastně nebude. A dole bude spousta poddaných, kteří budou stát za almužnu, budou happy, budou v Matrixu, budou myslet jako za komunismu, že se máme dobře, nebudou vědět, že jsou nesvobodní, budou mít universal basic income, ale budou vlastně v problémech.

Takhle, abych to otevřel, co jsi říkal. Já ještě bych do toho doplnil jednu věc.

Ano, a tohle všechno bude platit za situace toho dobrého scénáře.

Jo, jo, jo. Pak jsem byl tenkrát v Oxfordu u Nika pod stromem a tam si to znovu prožil, říkám, a už je to tady, tak dobrý.

Chvilku jsem nemohl spát, pak si to nějak zase sedá. Co jsem chtěl říct, co je fakt důležité, je pravda, že za mě je jeden z důvodů, proč asi teď fakt musíme rozjet věci, dokud jsou ještě demokratické systémy u moci. Značně, protože AGI v podstatě podědí ten „set of values“ z tohoto systému.

A to mě na tom děsí nejvíc, protože si nepamatuju, že by demokracie byly v tak velkém marasmu. Dobře, já jsem mladý, ale připadá mi, že teď ten svět a vlády a nastavení těch lidí jsou všichni tak na hraně, jak dlouho ne. Ale tohle úplně nevím, tohle bych za to nedal ruku do ohně.

A možná to je vždycky pocit, který má každá generace, která v tu chvíli je. To se o každé generaci říká, ale já si fakt myslím, že my jsme tý dní. Já bych se odvolal na Jareda Diamonda a jeho cyklu. My jsme asi na konci životního cyklu takto vydefinované liberální demokracie.

Proto máš ten pocit, že se to řítí někam pryč, ale je dobré, že asi je rozhodně více než 50% šance, možná zhruba 50%, že ta první AGI a první superinteligentní AGI vznikne v této části hodnotové části světa. Ale to mě právě děsí, když kritizuješ aktuální stav světa, tak… Ale to ne, ne kritizuješ.

No, ale na to, že AGI podědí politiky, co jsou teďka… No tak, ale stav světa bez AGI by se vyvíjel ještě hůř.

Ještě hůř, jo. Takže ty prostě nechceš, aby to autokratické, dystopické systémy…

Masový datový dohled ve stylu Číny, tam vznikne druhý protipól. A tam vidím dva problémy.

Za první, civilizace se vyvíjí. O tom jsem měl německou historii, o tom jsem krásně mluvil, my jdeme do éry císařství. Tak máš Řím taky, byl republikou stovky let a pak začalo císařství.

A to je vlastně už úpadek té civilizace, ona nic nového reálně nevyprodukuje, ale dalších 100–200 let bude žít. My máme prvního císaře, máme Trumpa.

A v tom demokratickém světě. V Číně je to jinak, ale to, o čem jsem mluvil, jak jsem říkal, ten „Seto Velius“ je vlastně zajímavý, můj oblíbený Simon Wardley, který je spíše technolog, pozorovatel, ne futurolog, a on dnes vydává o tom pár let články a říká, že je to problém, protože máš vždycky jazyk, máš nástroje a k tomu aplikuješ něco.

A když se tyto tři věci změní najednou, mění se celý reasoning té civilizace. A problém je ten, kdo ovládá jazyk, ovládá civilizaci.

Dává krásný příklad, vezměte si, že by byl knihtisk, papírová kniha a distribuce k tomu, a že by to církev ovládla a nemohla to dávat do toho své vlastní, tak jak by vypadal dnešní svět.

A on říká, že to, že Čína vydala… Ty říkáš, v Číně to bude jinak, ale ono to tak není.

Ta Čína útočí na nás tím, že otevřeně dala open source své modely, které mají v sobě zadán bias, protože jsou vyrobené jimi.

A mě na tom fascinuje, že jsem to nepozoroval dřív, a Wardley říká, že to není nic nového. Oni mluví pět let o tom, že tohle udělají.

Že nechají Ameriku, ať to vyvine, pak to reverzně zkonstruují a dají to celé zdarma, aby překonali tu tvorbu hodnot, kterou říkáš „stargate“, a tím ale dostanou svůj kulturní mindset do toho.

A my dnes máme DeepSeek, je zdarma. To já nevím, kdo jsem sám.

To bych ještě zaparkoval. Já si myslím, že správně je, že je docela značné množství lidí zděšených.

A já jsem chtěl tady ještě zmínit Andreessena a jeho názory. Tam mám s ním velký problém, s tím člověkem.

Myslím si, že A16Z dlouhodobě lhaly, normálně veřejně lžou ohledně rizik AI, schopnosti alignmentu.

A já jsem doufal, že nějaký Trumpův AI člověk číslo jedna bude třeba Musk. To je ten Sridhar Krishnan.

Je to člověk, který prostě lže, dlouhodobě lže o tom, co se děje s AI.

To je fakt škoda.

A stejně jako Saks, Saks jde prostě jenom za svými věcmi.

A tohle je pro mě docela znepokojivé.

Proč? Protože kdybych si měl vybrat mezi Andreessenem nebo Muskem, tak skřípu zuby a vyberu si Maska.

Protože nějak vnitřně, pamatuji ho v roce 2015, pamatuji ho v roce 2017, pamatuji ho vznik OpenAI.

A v něm je nějaký hodnotový rámec zakotvený, který je se mnou dost kompatibilní.

A přijde mi, že to nemyslí úplně špatně vůči civilizaci.

A proti tomu hodnotovému rámci Andreessena jsem opravdu cizí.

A blbé na tom je, že ten člověk je tam v A16Z právě proto, že je schopný nadlidského, ale psychopatického risk-takingu.

A jestliže si řekne: výborně, akceleracionismus, pojedeme, prolomíme to, a riziko deseti až třiceti procent zániku civilizace nějaké myslím, že to je vrtulník.

Někde něco, jako je za nás akceptovatelný risk deseti procent? Budu dělat něco, co mě může zabít? Není to úplně rozumné.

Ale protiargument zní: jak víš, že je to právě deset procent?

No, můžeme polemizovat, ale kdyby to bylo třeba jedno procento?

Ale to je u všeho, jedno procento rizika je všude.

Začali jsme vyrábět léky v laboratořích, tak jaké…

No ne, ale porovnejme si teď, že máme nějaké konkurentní cesty, rychle ve stylu Maska nebo ve stylu Andreessena.

Tak radši půjdu tou Muskovo cestou.

Jasně, ale my jako co je Muskova cesta? To by mě fakt zajímalo. Protože jak někdo správně poznamenal, Musk říká: ořešme to, zpomalme to, a pak udělám XEA – největší cluster a začnu to trénovat sám.

Je to opravdu to, co říká, nebo je to reakce na to, co se začíná dít?

A to mě vede k tomu, že říkáš, kdyby bylo deset procent, pojďme pomalu, dobrý.

Ale budou ostatní taky pomalu?

A ani kdyby nebyli, to bylo naivní, nebylo.

Z hlediska nějakého třeba herně teoretického pohledu, v době, kdy vzniklo SafeAI, ta iniciativa, všichni říkají, že A16Z vytvořilo mediální obraz, že jsme doom and gloom a tady jsou nějací zpátečníci, to vůbec nebyla pravda.

Tady nešlo o pauznutí vývoje AI, ale o pauznutí vývoje větších jazykových modelů ve prospěch. Stále ta metafora, metafora je: děláš auta, která nemají brzdu a volant, a furt děláš rychlejší a rychlejší motory.

A někdo řekne: pojďme dělat výzkum brzd a volantů, nazvali by tě zpátečníkem? Ne.

Ale tehdy byla Čína mimo v tuto chvíli a její jediný důvod je, že má geopolitický chicken run proti sobě.

Potřebuje vyhodit volant z okna, aby druhý věděl, že neuhneš, a mít ekvivalent proti tomu silný.

Protože Čína taky nechce dělat misaligned systémy.

Asi si myslí, že jsou blázni, ale nejsou.

Takže kdyby Čína neměla capability research na úrovni USA, tak je v pohodě s tím, že USA veřejně deklarují vyhozením volantu z okna, že teď se soustředí na alignment research, tedy na nástroj, který je schopný libovolně z neuronových sítí identifikovat nějaký set hodnot a nahradit ho jiným.

Tak Čína řekne: výborně, fair enough, my děláme to stejně.

Ale tohle není vyhození volantu.

Ne, vyhození volantu je, že nemáš žádnou jinou možnost.

Ale když řekneš veřejně, že to dělat nebudeme, tak ti Čína nevěří, protože jsi nevhozen volant.

A budou tě podezírat, že když to ty nebudeš dělat, CIA to bude dělat.

To není vyhození, ta metafora nesedí.

A do toho počítače je pořád omezené množství.

A CIA sama bez OpenAI tehdy nic neudělala.

Mohli by si tvrdit, jak to zneužijí, ale to je jedna věc CIA.

Pojďme se bavit o tom, že technicky jsou cesty, jak tohle mohou zvládnout.

Máme tady historii 70 let jaderných technologií, kdy bylo i za studené války nějaké dozorování (oversight).

To bylo možné. Nesmyslné porovnání je nevyužívej.

Protože si neuděláš jadernou bombu doma, ale pořád si neuděláš GPT-4 doma. Jasně, tehdy.

Ale to není o tehdy. To bylo před rokem a půl.

Ale ne, vy si jen myslíte, že ho máte, ale nemáte.

Protože vždycky bude nějakej malej zmrdanej šejk v Saúdské Arábii, který když se všichni zastaví, tak řekne: Hele, tady seženeme pár Nvidia.

Ale to nepotřebuje.

Kdybys potřeboval 16 tisíc Nvidií během půl roku v Saúdské Arábii, kdybyste to zastavili, zastavili byste na sto let.

I na ten alignment research potřebuješ 16 tisíc Nvidií.

Ty by šly tam, kam by šly teďka.

A ten energetický footprint si jen tak nenabiješ v roce 2023 další jako frontier model GPT-4. To bylo to okno příležitosti. Teď už ne.

A to se prokoučovalo, protože lidi tomu nerozuměli, byli zmatení, nevěděli, o co jde.

Teď jsme to propískali.

Teď jediná šance je Andreessen.

A jediná šance je smířit se s tím, že máme tu 10% nebo 5% krizi.

Takže OK.

Shodněme se na tom, že to okno už není.

Já si myslím, že to nikdy nebylo.

Vy si myslíte, že bylo.

Ale je to jedno.

Vojta si taky nemyslí, že bylo.

To je nepodstatné.

Jediný, kdo si myslí, že bylo, jste vy, jste hrozně naivní v tom, jaké mají lidé motivace, jaké motivace mají bad actors a co dokážou získat.

Ale je to jedno.

Ne, ty jsi zase hrozně naivní, když si myslíš, že si může kdejaký šejk udělat frontier model.

Pojďme to zaparkovat.

Podstatné je, že to okno už není.

Ale já bych z toho chtěl mít poučení, že možná vzniknou jiná, nová, zajímavá okna.

A pokud půjdeme pořád jako zaslepení, pořád dopředu a nebudeme koukat po těch oknech, tak to není dobré.

Takže okno není, ale třeba bude jiné.

Ne na pauznutí, ale na nějaká jiná rozumná rozhodnutí.

Nevím jaká.

Tak pojďme si říct OK, udělejme klidně postmortem, zda to okno bylo nebo ne, a pojďme se poučit, abychom nedělali takové chyby často.

Hele, když budeme u všech ostatních věcí, o kterých se můžeme dohadovat, jestli je to možné nebo ne, kolik lidí na to potřebuje Nvidií, jestli vůbec potřebuješ Nvidie.

Jo.

Tak je tam jeden podstatný rozdíl mezi jadernou a AI technologií.

Když se začalo zavírat jaderné technologie v 50. letech, lidi věděli, co to udělá, protože si pamatují tu bombu.

Takže se reálně všichni báli.

Dneska lidé logicky vědí, ale nemají to zažité.

A ta zkušenost prožitku je úplně jiná.

Hlavně proto za mě jsou existenční rizika z umělé inteligence srovnatelná svým dopadem s biotechnologiemi a většinou serene technologií, ale jsou to daleko větší rizika, protože jsou plíživá jako covid a rychle se šíří.

Telný jak spalničky a smrtící jak Ebola. Ano, ale víš, jak se to dá ještě investovat. Takže těci, jak popsal tohle, já se naprosto podepisuju, souhlasím s tím. Nicméně já to chci popsat jenom tak, že geopoliticky jsme si od 50. let zkoušeli, že existují nástroje. Já vím, že to je, my prostě víme, že i když to se světem nikdy nebylo úplně v pořádku za té studené války, tak jsme dokázali se chovat jako globální hráči docela rozumně přes všechny možné psychopaty, kteří kde byli.

A věřím, že to nám nedává jistotu, ale dává nám naději, že v novém nastavení s novou příležitostí a novou hrozbou to třeba znova nepoděláme. Ty jsi tady jako optimista, nebo co? Jo, jsi, ale já jsem mu nevěřil. Ale víš, jak je tam rozdíl – vezmi si kubánskou krizi. V momentě, kdy měl nařízeno, aby to vystřelil, tak on věděl, jak ta bomba vypadá, a ti úředníci taky věděli, co se stane.

S AI si to bereš z pozice brutálně chytrého člověka, který to dokáže, ale jsou tam nějací dementní úředníci, kteří řeknou: jo, bombu věděli, jak umírají lidi, kůže se jim odlupuje, jo, to nechceme, nechceme to pro naše děti. Ale u AI oni řeknou: no tak co, je to další počítač.

Souhlasím, a proto jsem u těch 10 až 30 procent. Prostě protože je tady přesně ta rizika, která vůbec nemáme řešení jak popsat. Hele, teď máme rozcestí – buď budeme mluvit o Doomsday scénáři. Já už asi ne, vyčerpal jsem se z toho. Já bych ho vyčerpal, protože víme všichni, že to existuje a může to skončit špatně. Pardon, ale pojďme se bavit o těch minimálně sedmdesáti procentech, co s tím.

Plus mi přijde jako racionální a docela rozumné pojmenovat teď ten DeepSeek, co se tady teď děje. Protože je potřeba to nedemonizovat, ale zároveň si taky nezamalovat nějaké velké růžové brýle. Hele, z mého pohledu jsem si říkal, jestli je možné, že finanční trhy jsou tak hloupé, že by NVIDIA klesla kvůli DeepSeeku. Prostě všichni to tak komentují, ne? Ona klesla kvůli Trumpovým novým tarifům na výrobce čipů, které se ten den odpoledne ohlásily.

Který den? Ten stejný den, kdy NVIDIA ztratila 17 %. Tak to bylo pondělí? Potom ten den odpoledne Trump ohlásil nové tarify na výrobce čipů. To bylo normálně insider leak. Já bych si řekl, že to má více než 50 %, možná něco málo, co mělo s DeepSeekem souvislost. Protože počítačová kapacita (compute curve) je potřeba. DeepSeek je krásný, je to hrozně užitečný model z akademického hlediska, ale zároveň je to čínský vlivový nástroj.

Já bych byl absolutně tady jasně proti šíření do světa, takže nepoužívejte to ve svých pracovních procesech, vůbec ne jako uživatelé. Nicméně pokud děláte výzkum, vemte to, poučte se z toho, je to krásné. Číňané nám zde zveřejnili něco, co nám OpenAI nedala.

Ještě před měsícem jsme se pořád dohadovali, jak vypadají v OpenAI ty rollouty, jestli tam je nějaké explicitní prohledávání stavového prostoru, nebo jestli je to čistě diskrétní. Teď se podíváme a víme přesně, jak to je. A víme to ne kvůli OpenAI, ale díky Číňanům.

A mimochodem je to dost trestuhodné z hlediska naší vnitřní komunikace. Za mě vůbec nejde o to, že je to levné nebo něco podobného, to se všechno vyřeší. Za mě jde o to, že my nejsme v demokratické společnosti schopní efektivně sdílet tyto informace v demokraticko-kapitalistické společnosti. No, demokraticko-kapitalistická… To možná znamená, že to není demokratická kapitalistická společnost.

Jak je možné, že půl roku věštíme z kávové sedliny, jak to OpenAI dělalo? Protože je tam moc peněz neinvestovaných a sázky jsou obrovské. Takže možná je svět vlastně v pořádku v tom, že přijdou Číňané a teď to má dvě stránky mince. Jedna je ta jejich vlivová snaha, která jde daleko více přes ideologické formování.

Pak k tomu chci dostat ty sleeper agenty, kteří jsou podle mě odpovědí na to, proč ani nenasadit DeepSeek jako open source řešení na vlastní infrastruktuře, i když by to mělo být jen pro kódování a ne pro něco jiného. Na tohle se těším, až si to probereme, to mě hodně zajímá. Je zajímavé, jak se to začalo šířit.

Přesně jak říkáš, je to vlivová hra. To, že to nevíme v demokraticko-kapitalistické společnosti, protože tam mají peníze, tak je potřebují zhodnotit. A koukají do dalšího dál. To, že Čína takhle náhle do toho vrazila, je brutálně zajímavé.

To, že o tom dlouho mluvili, že to udělají, je také významné. A jak to začali šířit – hodili to pod pár lidí, co odešli z kvantových fondů a natrénovali to na pár levných NVIDIA kartách. A tady to máte. Takto to začali šířit a zamořovat ten prostor, i s boty, kteří šířili pravdu, aby tomu lidi věřili.

Je to fakt zajímavé, protože se začalo ukazovat, že to tak úplně nebylo, nemuselo to být tak, že bylo tam víc. Ale manipulace mediálním prostorem je zajímavá z geopolitického hlediska, protože to ukazuje, že je to záměrně vedené.

My jsme oproštěni PsyOps, protože vedle toho jsou například studenoválečné PsyOps, které by udělali Rusové před 60 lety. Mimochodem, chci říct, že tady to najednou vypadá, že Spojené státy něco dělají, ale vedle toho je Berkeley, která má open source model Sky T1, který je plus mínus na stejné úrovni jako R1, možná ne tolik, ale stojí 450 dolarů. Podívej se na stránky Sky T1 – můžete si natrénovat vlastní OpenAI model za 400 dolarů.

Nejde tu o žádnou paniku, že by Spojené státy zaspaly nebo tam byli nějací hlupáci. Všechno je to normální PsyOps. Je to tak, to je na tom zajímavé. Ale co je teď dobré, pojďme se nebavit o tom, že jakákoliv data budete posílat na cizí servery DeepSeek, je to nebezpečné.

Pokud jste individuál, který má stejně TikTok, tak je to jedno. Ano, přesně, TikTok jsem chtěl přestat používat. A nahrávání je jedno, tam posíláš, co chceš, je to levnější, cokoli. Když jste firma, normálně na to zapomeňte. Když jste výzkumník, vezměte to, rozeberte to, reverzujte to, když je to open source.

Můžeme to dát do kontextu těch sleeper agentů. Hele, to je otázka. Není to úplně open source, nejsou open source všechna data, mají tréninková data, na to nezapomínej. Právě proto máš jen ty váhy. Máš 670 miliard parametrů, DeepSeek R1 je založený na DeepSeek V3, což je model z prosince, který je na úrovni GPT-4.0. Ví se přesně, kolik má parametrů, je to krásné, něco, co OpenAI nikdy neřeklo, tady víme.

A co udělali? To, o čem mluvím, je teoretická možnost, ale Číňané by byli blázni nebo hloupí, kdyby to nepoužili nebo nezkusili. Dnes víme, že to používají – na TikToku, v amerických slyšeních. Využívají ty technologie ke špionáži, PsyOps a geopolitickému vlivu.

Není to čistě teoretická možnost, myslím, že je to docela jasné. Vedle TikToku existují modely, které se budou ideologicky tvarovat, což je pravda, a to se bude dít dál. Za chvíli přijde saúdský model, který bude levnější a lepší a bude propagovat islám a tradiční rodinu. To budou normální, specifické triggery na konkrétní kontexty. Nasadíš to a je to tam.

Někdo řekne, no jasně, všichni známe Tiananmen, ale to není ono. To je ultra woke model Gemini od Google, ale tam je filtr. To na hobby je, ale pokud je stáhneš, není to ono.

Co se týče alignmentu, jak jsme se bavili před půl hodinou, není to v demokratické společnosti jednoduché, ale Antropic je příklad, že jde dělat. Jsou to firmou financovaní vývojáři v kapitalismu, takže není to, že by se nic nedělo.

Určitě, velký respekt Antropiku – Dario a Modej, pro mě jsou majákem. Vidíš, že točí peníze, jsou druzí na trhu a jsou jedni z nejlepších. V listopadu a prosinci vydali další zajímavý výzkumný paper, ukazuje se, že to jde dělat lepší produkt.

Kolem Antropicu neumírají lidé, zatímco kolem OpenAI a Altmanem umírá dost lidí, o tom se nemluví. Ale zpátky k otázce, zda existuje teoretický způsob, jak zjistit, co je v modelu, když nemáš tréninková data. To znamená, že regulace na západě možná půjde směrem ukázat data, na kterých se model trénoval, ovšem není způsob, jak tomu skutečně věřit.

Teoreticky možné to je, ale je to brute force. Je to jako crackování pásky. Milion otázek, pořád zkoumáš, že odpovědi jsou stejné. Je otázka, zda red teaming startupy budou schopné přesvědčit zákaznického chatbota, aby řekl nějakou sebevražednou větu.

Nevím o tom zatím. Možná se to bude muset stát, ale chci říct, že kdyby se teď research pauznul a zaměřil na to, udělali bychom ten nástroj. Byl by to dobrý byprodukt detection toolu, který by objevil všechny backdoory v DeepSeeku.

Proč to neděláme? Protože je to příležitost pro nový startup. Ano, slyším to. Dobře, už hledám kartu.

Takže vážení přátelé, komerční break, klidně si přisadím, začínáme první kolo. Víte co, prodávat bezpečnost je vždy náročné, protože jak poznáš, že funguje?

V Česku máme s tím dost zkušeností, ale nedá se to úplně dobře prodat. Pojištění je podobné. Dobře, vzal jsi mi vítr z plachet, protože toto je obrovská příležitost udělat z toho komerční věc.

Pojďme na to, kluci, zastavte nahrávání, ať to nezaslechnou další. Dobře.

Ale zpět – pojďme uzavřít DBC. V rádiu je mnoho úrovní, od veselých videí o pandovi a čínském prezidentovi, které ti někde v aplikaci zmizí, což je UX chyba, a všichni se tomu zasmějí.

Přejít přes ideologické rozložení, sleeper agenty, kteří mohou být skutečně pro ty, co to nasadí do kódovacích asistentů. Já to vidím na programátorech a všichni jsou z toho nadšení a ptají se mě, zda to zakážu, protože může být trigger.

Objevuje se mi v kontextovém okně nějaký set něčeho zajímavého? Například nějaká knihovna, kterou používám? Když děláš normálně, dáváš do kontextu workspace, se kterým pracuješ.

DeepSeek může mít definované soubory jako triggery, které při splnění podmínek aktivují nedokumentované nebo zero-day zranitelnosti, které nikdo nezná. Ty budou v systému třeba 20 let, aniž bychom o tom věděli.

Budeme hloupí, budeme si říkat, že jsme chtěli ušetřit náklady nebo energie. Souhlasím, fascinující je, jak Čína převzala ruské, nacistické PsyOps a dělá to komerčně – vše financují, jen aby si lidé kupovali jejich produkty. TikTok jede a teď dvakrát zkusili DeepSeek, který je mnohem nebezpečnější.

Zajímá mě, jak se civilizace bude vůči tomu bránit. Jsou to dvě témata. Jak říkal Vojta – noví feudální pánové, deset firem, které budou vládnout, a Čína. Co s tím? Můžeme my v Česku něco změnit, aby to nebyly jen Američané?

A jako západní civilizace, jak se bránit sleeper agentům a řízené válce? My to neumíme. Viděli jsme to na posledních amerických volbách, kdy špatní aktéři jsou spojení a jedou dál.

Neumíme se jako západní civilizace účinně bránit. Co s tím? Já bych řekl, že to neumíme, ale spíše nechceme.

Teoreticky máme možnosti, ale nemáme poptávku. V ovlivňování masy jsou nekalí aktéři vždy o něco chytřejší. Nahoře musí být někdo chytřejší a udělat změnu.

Vidím, že se to v Evropě neděje. V Americe zřejmě ano – učinili krok a teď se tomu brání. Ale jestli se tomu brání Evropa, jsem skeptický.

Co bychom měli komunikovat lidem, kteří vyhrají příští volby? Co by měli dělat? To je dobrá otázka.

Takže chlapi, ale zachraňte nás! Už je jasné, kdo tu vyhraje… Piráti? Rozhodně.

Co je ta zpráva? Musíme vystříhnout tohle ticho, bude to vypadat, že jsme to vypálili do vteřiny, nikdo si nevšimne.

Co je tedy klíč? Větší regulace? Já se zabývám AI safety otázkami a vlastně mám rád AI Act v nějaké podobě, která vtěluje soubor hodnot. Nejsem proregulační magor, naopak. Tady asi nikdo z nás ne.

Z mého pohledu nevím úplně přesně, co by vládní orgán měl dělat. V každém případě věci, kdyby mohly fungovat z hlediska snahy něco důležitého řešit…

Voda obrany před propagandou, něco nařídit velkým sociálním sítím. Já si nemyslím, že DSA je něco, co tady zachrání. Já si třeba dovedu představit, že kombinace, a proto jsem se rozhodl jít cestou třeba LN AI, jo. Prostě pokud většina lidí bude relativně při smyslech a nebude mít mozek prolezlý kortizolem z chronické úzkosti, tak bude v průměru dělat docela dobrá rozhodnutí masově a bude docela horší i nějak propagandisticky ovládnout nebo nějakým způsobem takhle fungovat. A ti lidi nejsou v průměru úplně hloupí, prostě v průměru je to vždycky trošičku lepší než horší. Problém je ale, že musíš být fakt při smyslech.

Takže já si třeba dovedu představit, že ta regulace by mohla spočívat třeba v Evropě čistě cestou interoperability, nařízené interoperability. Ve stylu: chceš tady provozovat sítě? Chceš tady provozovat Instagram? Tak prostě musíš uvolnit aplikacím třetích stran být normálně, prostě jak můžu mít third-party Instagram klienta, když chci, anebo na toho Instagram klienta, který tam mám, si plugnout third-party aplikaci. To je to, co jsi říkal, že udělá ty algoritmy, podle kterých si budeš muset vybrat, jak se ti postaví timeline, což se taky udělá.

Já bych jako příklad chtěl třeba Blue Sky, který se snaží v nějaké podobě. Problém jeho je, že tam nikdo není. Tak hele, je tam levičářský obsah, nicméně design té platformy není asi úplně blbý. Já můžu dělat prostě third-party koukače na to, můžu dát third-party aplikaci. To, že to dělají jenom jako Vogue, je prostě velká stěna na té stránce tadyhle z toho.

Hele, můžu se tady zastavit, ty jsi řekl zajímavou věc, co je možná zajímavá role Evropy. Je to velký trh zatím, a v momentech, kdy nařídí nějakou regulaci, tak vlastně de facto musí s ní všichni počítat. A otázka je, musí aspoň nějak to design u těch produktů zadat?

Co by teda, pakliže platí, že jediný vývozní artikl EU je regulace, co by to vlastně bylo, jestli se s tím dá vůbec hrát, jestli je to zajímavá karta, nebo ne, já nevím. Já si myslím, že je právě, protože lidi na to zapomínají, ono to není úplně blbý vývozní artikl. Historicky, jako CEčko, to že si koupíš tady jakoukoliv nabíječku a dáš ji do zásuvky, máš 100% jistotu, že tě nezabije elektrický výboj.

Když přijdeš do práce do fabriky, máš často obě nohy i obě ruce. Podobně Spojené státy, Indie, Čína. Tenhle standard, na který jsme si zvykli, to znamená…

To máš jídlo, že jo, Brian Johnson teď kontroloval organic food v Americe a zjistil, že všechny organic food jsou vlastně… To vlastně není úplně blbý a je to tady ve lékárně taky, jo? Ale počkej, nepřijde ti to blbý z jakého pohledu? Protože jsme tu všichni lehce, máme lehkou nadváhu…

Jíme zdravé jídlo, super, ale Amerika to nemá, jsou hodně tlustší než my, ale jsou víc dopředu, tak je to, a vlastně teď ten trh začíná si sám regulovat tím, že tam vznikl tak velký problém, že můžou vznikat lidi jako Brian Johnson, kteří říkají: já vám dáme certifikát, a najednou na to lidi zase kašlou.

Možná tak, třeba když v Americe postavíš elektrárnu a chceš ji připojit do rozvodné sítě, taky si tam nemůžeš dát libovolné napětí, musíš mít nějaký standard. Stejně tak když chceš připojit do nějaké sítě, mediosféry, musíš mít nějaké standardy. Ty standardy tady nemusí být, nemusíte mít levicový content filtering a fact checkery, prostě kdo ví, odkud se berou.

Z mého pohledu tady můžeme říct: chcete provozovat sociální sítě pro 400 milionů lidí, pro ten trh? Tak musíte mít nějaký požadavek na interoperabilitu. To znamená, já můžu libovolně měnit ty koukače, máte třeba nějaký vaše nejlepší, dobrý, fair enough. Za mě možná tohle by v podstatě stačilo, protože to je rozhodnutí, které v životě nemůže Meta udělat, protože by jim to prostě snížilo příjmy a poklesly by jim akcie, a prostě by to bylo nelegální rozhodnutí boardu.

Zatímco když se z toho stane tržně racionální rozhodnutí, tak proč by to Meta neudělala, najde si nějakou cestu, jo? Hele, a je to potřeba v momentě, kdy browser company vyvíjí agentický, jakoby headless browser, aby ho mohli agenti používat, jo? A posouvají se ty agenti poměrně dost vpřed.

Budeš vůbec potřebovat nějaké standardizované API? Jo, to je naše velká diskuse, hodně se o tom bavíme, jo? Protože všichni chápeme roli standardizovaných API, jo? Dobré.

Ale agenti vypadají, že budou schopní se to obejít tak, jak budou potřebovat, jo? Když jim k tomu vytvoříš ten… No ne, ale jde mi o to, představ si, a to je třeba věc, představ si, že bys chtěl, aby tvoje dcera, třeba čtrnáctiletá, mohla jít na Instagram a nestalo se jí, že se jí mnohonásobně zvýší pravděpodobnost, že začne dělat sebepoškozování, anebo že spáchá sebevraždu.

A jistě, že dostane Instagram, tak řekneš: „Tak se připoj na ten Instagram,“ a teď dobře, přiznám si vlastní politiku, připoj si tam Ellen AI, která ti umožní být na Instagramu a pokusí se s tebou pracovat tak, aby sis zachovala pozitiva, ale odfiltrovaly se ti, ne odfiltrovaly, ale přetvořily se ti ta negativa.

A to prostě nemůžeš udělat, protože do toho Meta nepustí, prostě nic tam nepřipojíš.

Ale čestně, během pár týdnů si tam Ellen AI dáš, browser company agentický browser a budeš přestupovat na to, přestože jo? Nebo ne? Ale toho browseru si to dáš do Ellen AI appky. Budeš to vepisovat do toho.

No ale žádný uživatel to nebude používat. Takže uživatelé potřebují cestu nejmenšího odporu, vzít si prostě tu aplikaci, protože ty je totálně držíš v šachu přes network efekt – že neodejdou od Facebooku.

A tak, když budeš chtít své dceři dát Ellen AI, řekneš: „Přestupuj na to přes Ellen AI appku.“ Ale jak do toho přistoupíš? Prostě způsob přístupu na Instagram je ta appka. Nemáš žádný jiný přístup. Tu ji obalíš.

Stejně, jako máš Chrome pluginy, že jo? Tak tohle je další level.

Proto vznikají agentické browsery. Ne, ale tím porušíš normálně…

Já jsem si dost jistý, že porušíš terms and conditions. Ale hlavně co tam zatíká, kdo by to chtěl dělat? Víš, ty jsi totální úchylák. Počkej, až budou starší.

Ne, myslím uživatele, kdo by chtěl stahovat sekundární aplikaci, aby do toho vstupoval…

Já můžu vzít appky, skriptovat a jakmile to začne fungovat, zablikají to.

Já si myslím, že by tě neměli zablikat. To je všechno. To je jediná regulace, kterou bych tam dal.

Já podle mě podceňuješ ten věk. Sedmnáctiletí si uvědomují, že mají problém. Ti, co nejsou slavní, co to jen konzumují. A oni by ocenili aplikaci, která jim umožní být na Instagramu a zároveň nemít tak špatný pocit.

Protože to je, co ten Instagram na konci vyvolává. On vyvolává velmi negativní emoce, které nejsi schopný regulovat. A ty je vyvoláváš…

Mě to pořád štve, jak tam někdo surfuje, foluje, a vím, že to spadne, ale já sedím v Praze v kanceláři. Mám to samé na LinkedInu, co si budeme povídat.

Nevím, jak máte většinu na algoritmu, ale když chci uspat děti, tak si vedle nich lehnu a otevřu si Instagram, protože na mém Instagramu pořád někdo mluví anglicky, říká nějaké složité myšlenky, a oni usnou během dvou reelsů. Tak to máš dobrý.

Já teda Instagram v tomto smyslu nepoužívám. Jenom říkám, že to jde.

Když se snažím představit, třeba Zuckerberg říká: pojďme dělat content filtering. Na Instagramu budou jen happy people dělající happy věci, nebude tam vražda, nebude tam ošklivost.

To na psychické zdraví konzumentů nezmění vůbec nic.

Něco z toho je dobře, jako kyberšikana, to jsou specifické věci, ale zase zároveň Instagram má pozitivní efekty někde.

Hele, jak jsme se dostali od AGI a vlády k propagaci Alien AI? Počkej, to bylo tady můj… Můj mistr vymyslel distribuční cestu pro Alien AI.

To byla čistě regulace, a já jsem jenom chtěl ukázat, že nejsem regulační pošuk: zakazujme, přikazujme, ne, otevřeme ten systém nebo donučme ty, co ho drželi zavřený, aby se otevřel.

A potom věřím, že kapitalismus si cestu najde.

Hele, já nevím, stejně za chvíli přijde AGI, bude všechno jedno, ne?

No právě ne. Přijde, ale nebude mít dost počítačů, takže máme víc času.

A nikdyž věci jako DeepSeek prostě, kde ořežeš parametry základních věcí na tolik, že to potom… Ale DeepSeek, to je keč, že stál šest milionů dolarů.

Samozřejmě, ale ty optimalizace…

On mluví o tom LAMĚ, co do tréninku, na základním levelu, menší desetinná místa, nevím co, všechno ještě…

To dělá každý, to není…

Stejně většinu potom spálíš na inference time nakonec.

Když bys tím měl řídit celý svět, tak inference time je pořád…

A zároveň, jak jsem zmiňoval, continuous inference time training.

Tak proč tady jsou assembly modely?

Počkej, počkej. To znamená, že Čína možná ovládne komercializaci umělé inteligence, ale tento přístup nevede k AGI.

K tomu fakt vede Project Stargate a…

Superinteligentní AGI, asi ten Stargate, nebo nějaká podivná decentralizovaná věc, kdy budeš mít…

Proč ve Vasilu dávají název Stargate? Decentralizovaná věc, to je moje…

To bych vymýšlel Larry, že jo? Larry je geniální marketér, takže to byla ta jména.

Hele, ale Honzo, teď říkáš přesně Stargate nebo decentraliz…

Můžeš to dokončit, tu myšlenku?

No a já navážu, protože to není problém.

Já si potřebuju jít vyčůrat. Už jsem tak napadla. Počkejte, strážíš.

Hele, jak jsi mluvil o kryptu na začátku, že Češi by mohli.

Zajímavý porovnání je krypto versus AI, kdy krypto je hrozně anarchistické a distribuované.

Bitcoin je největší počítačová síť na světě.

Neexistuje víc komunální věc z hlediska centralizace než AI.

Na jednom místě úzká skupina lidí může dělat…

No to je právě ten problém, to je to, co chce Honza asi říct.

A Worldly to taky říká, přesně to, co jsi řekl ty, jako digitální fouda.

To, co teď vidíme, jsou obrovské pre-trained modely, které mají šest miliard parametrů, nikdo je nespustí nikde na ničem jiném než na tom monstrózním centralizovaném zařízení.

Je docela možné, že zmenšování modelů, distillation, to znamená máš velký model a de facto hledáš menší, méně dimenzionální vector space, ve kterém ho reprezentuješ tak, aby více než všechno bylo stejné.

Protože když máš miliard rozměrný vector space, drtivá většina je noise, ty dokážeš nacházet stejné funkční menší a menší projekce, takže zmenšuješ a zároveň offloaduješ velké množství počítačů na inference time.

Takže nakonec každý, co tady máme, iPhone, který má solidní tensor processing unit, někteří ji mají, tak prostě budeš trávit méně času pre-trainingem a většina věcí poběží inference time na zařízení nad menším modelem, který bude jednou denně posílat gradienty těch natrénovaných vektorů do nějaké velikánské mašiny někde.

Takže federated machine learning.

Jede to nějak, ale ne nad těmi modely, kde se udělá nějaký mediátor.

A kdo to bude vlastnit?

No nakonec to budou ti, co mají kombinaci, třeba Apple.

Možná je to směr Apple.

Jsem schopný si představit, že Apple má dostatečně velkou decentralizovanou hardwareovou infrastrukturu.

Já si furt říkám: proč je Apple tak tichý? Proč Apple je marnej? A přitom tam dali ten tensor před pár lety.

To je ten nesmysl.

Proto se čeká.

Teď oni budují obrovskou decentralizovanou síť federated machine learning nodů, které s tebou budou komunikovat.

A proč to Apple musí mít, když zařízení je tvoje?

To nevím, asi terms and conditions.

To je dobrá otázka.

Já ti řeknu, co tě navádím, abys byl odpovědný, jestli ano nebo ne.

Jestli fouille lords musí být fakt jen 10 Apple a ti, co vlastní zařízení, nebo jestli jde vedle toho postavit Rebel Alliance, která je torrentovým způsobem, federovaná, založená na tom, že to vlastní deset milionů lidí.

V tomhle smyslu si to dokážu představit.

Dokonce se to představí s blockchainem a DAO a vším.

Protože budeš muset dělat rozhodování o tom, co poběží na zařízení.

Tak teď, proč Apple?

Protože blokuje přístup k zajímavým datům.

Ale do budoucna si představ Android zařízení nebo Pirate OS, který říká: hardware máme, teď ještě nesmím to…

Ale máme, a nad tím běží denní výpočty gradientů nad tvým malým modelem.

Ten model je jen verze toho, který dostaneš, je jen tvůj.

Někam to posíláš, tam je nějaký decentralizovaný monster, kde se dělá medián všech denních gradientů, přetrénuje se model, vyprgnou 10 milionů menších modelů, které se ti uploadnou, a jedeš takhle dál.

Já jsem, když jsme se o tom s Vojtou bavili a prožívali, dospěl k tomu, že jediná cesta, jak postavit Rebel Alliance, je decentralizované učení postavené na coinu, který to umožňuje.

Jiný coin, který funguje na transakce, aplikace, a principu, kde je poplatek, který jde na podporu projektů zlepšování.

To si dokážu představit jako jedinou Rebel Alliance.

Nic jiného jsem nevymyslel.

A vlastně bez domluvy to tady potvrzuješ.

Zajímalo by mě, jestli přijdou komentáře, ať už na Facebooku nebo kdekoliv.

Zajímá mě, jestli někdo má jinou cestu nebo lepší nápad, jak to udělat.

Proč mi to přijde zajímavé?

Za A, že to jde.

Za B, že tam směřují lidi, protože potřebujeme decentralizovaný výpočetní výkon.

A za C, že vzhledem k tomu, co udělal Bitcoin a spousta lidí generace Z a A dnes ví, co jsou coiny a mají to krypto, místo aby to dávali pryč, mají FOMO z Bitcoinu.

Takže si myslím, že se dá nejen využít technologická možnost, ale i časování a sociální inženýrství získat dostatečnou masu lidí, aby to zaplatila a dalo se to fakticky udělat.

Přijde mi to jako dobrý perfect storm.

Myslím, že centrální část decentralizovaného mechanismu nemusí být nic super sofistikovaného, protože je to de facto repozitář.

Řekněme, že budeš mít 100 milionů uživatelů, denně ti přijde 100 milionů vektorů a bude existovat nějaký veřejně řízený mechanismus…

Anismus, jak to s nimi uděláš? Co uděláš? Použiješ nějakou tréninkovou epochu nebo něco takového a můžeš je zase uvolnit. A protože jde o decentralizovaný výkon, můžeš je zase dát na další nody, které to budou zpracovávat a na čem se měnit. Přijde mi to brutálně dlouhé době. Kromě toho, co děláme uvnitř, mě baví, jak jsi říkal o druhé datové scéně. Necháme si to na jindy, tento topic.

Ale tohle mi přijde vedle toho nejzajímavější projekt. Plus já jsem myslel, že třetí věc je ta s Českou republikou. Vidím v Americe, jak tam je 30 milionů nebo kolik boomer companies, tedy firem od lidí, kteří mají kolem 70 let a chtějí je prodat. Mnoho našich zákazníků jsou private equity, kteří je kupují a pak nás do toho zapojují, aby je rychle dostali nahoru. My jako Češi jsme historicky v posledních 30 letech dobří v private equity, ať už je to Credo, nebo byl Kellner, nebo kluci z Rockaway, nebo Woodové. Přijde mi, proč to všichni pořád dělají tady? Proč nevezmou miliardu dolarů, nespojí se a nezačnou kupovat ty boomer companies v Americe? Technologicky to umíme, máme tady lidi a firmy, které to zvládnou. Přijde mi to brutální, jasně dané z pohledu České republiky a těch, o kterých jsme si už řekli.

Tím já bych to za sebe ukončil, protože myslím, že už to nikoho bavit nemusí. Řekl jsi „jsi pro to“. Já chci se mi čurat.

Pavle, ještě než půjdeš na záchod, rád bych nás trochu vrátil na konec a na začátek. Začali jsme tenhle díl výkopem, jaký byl váš rok nebo čím teď žijete. Pak jsme strávili hodinu a půl malováním z části apokalyptickým, z části techno-optimistickým obrazem. Já pánové mám ale fakt optimistický pocit.

Já taky, já taky. Vyřkl jsem to, že to pomohlo. Pomohlo ti to, tak zkusím ti dodat sílu. To byl hlavní důvod, proč jste tu session udělali. Prostě bylo těžko, že jo. To bylo líp, že to přišlo na podstatné místo.

Co by mě zajímalo, nebo pojďme ještě naposled na rozloučenou poslat posluchačům písničku a pozdrav. Ale spíše by mě zajímalo to víc lidsky k vám osobně. Co vám pomáhá tenhle chaos přežít? Nebo nějaký framework? Tak Pavle, možná začneme tebou.

Hele, já to mám podobně jako Honza. Já s tím žiju v těch apokalyptických scénářích asi patnáct let už teď. A nejenom s Čínou, ale i s klimatem, lidmi a nanoboty. Dokážu si představit miliardu scénářů a od malička v nich žiju.

Pomáhá mi několik věcí. Za prvé je to prožít si to, protože mentálně si prožít to dno a tu špatnou situaci a říct si: „Tak dobrý, to je to nejhorší, co může být, to nejlepší, můžu s tím něco udělat, nebo nemůžu, a vidím to nějak“. Hodně mi také pomáhá víra v kapitalismus, demokratické firmy a technologický vývoj. Když se na to podívám, všechno může být špatné, ale vždycky jsou tam zrnka naděje.

Třeba před patnácti lety vznikl Giving Pledge, nebo jak se to jmenuje, kdy miliardáři řekli, že začnou dávat na dobročinné účely, a opravdu začali něco dělat. Ten posun je zřejmý. Tvrdý kapitalismus osmdesátých let, Gates byl nejtvrdší kapitalista, pak začal něco rozdávat. Můžeme se bavit o jeho motivech. Víme, že na něho praskl Epstein, manželka a rozvod, ale to je jedno, začalo se to dít. Musk začal budovat rakety, Bezos také.

Mně to dalo hrozně moc z toho, že my můžeme něco změnit, že nemusíme čekat na nějakého carského politika. Jak říká Vojta, politikové nejsou nahoře, jsou dole. Dělají to, co cítili, že my – lidé – chceme. Takže se spojte a prosazujte si to, co chcete. Můj profesor politologie vždycky říkal, že demokracie je svoboda každého jedince prosadit si a vytvořit si dostatečně velkou nátlakovou skupinu, která prosadí vlastní zájmy.

To zní jako hrozně cynické, ale je to skvělé. Takže to mi pomáhá a také mi pomáhá cvičit a chodit ven. Pak takovéhle diskuze s lidmi, kteří prakticky něco dělají a umějí to udělat. Navíc jsem jiných věcí prostě nenašel.

Být v přírodě, cvičit, být tady. Jsem úplně vybitý, když všechno vystřílím. Myslím, že rituály, cvičení rozhodně pomáhají. Po dlouhé době jsem se šel podívat ke svému psychoterapeutovi a ptal jsem se ho, co lidé říkají na Trumpovo zvolení. Chodí tam lidé s nějakými problémy, které teď mají nově. A on řekl, že všichni přicházejí s AGI. No, vidíte, v jaké době jsme.

Takže si myslím, že rozhodně nejsme sami, kdo to řeší. Což je pro mě vždy taková dobrá známka, protože to znamená, že společnost je připravená. Utěšuju se tím, že nebudu sám, kdo to bude řešit, protože vždycky, když tento problém řeší hodně lidí najednou, je v tom energie něco udělat. A ano, bavit se o tom, co můžeme dělat.

Možná bych to doplnil k tomu, jak jsme začali s Čechami a hobity. Myslím si, že tady probíhá velká diskuze, nejsme to jen my, kdo se baví. Jsou tu tisíce lidí, kteří to řeší, a je důležité dát jim naději a šanci, aby to mohli měnit. Několikrát jsem slyšel, že peníze jsou, a dají se sehnat na dobré věci.

Takže pokud máte něco, co chcete řešit, nebojte se o tom mluvit. Nemusíte mít tajné kontakty, dejte to prostě na LinkedIn a označujte lidi, uvidíte, kolik vám pomůže.

Mě k tomu ještě napadá jedna věc. Určitě platí všechny ty věci typu vnitřní duševní hygieny, a v lese je to lepší než kde jinde. Prostě já nečtu zprávy, protože opravdu ta úzkost, kterou ze zpráv dostávám, mě zbytečně rozrušuje, zneklidňuje a ničemu to nepomáhá.

Pak jsou velmi důležité věci jako individuální rychlé mikro-mindfulness nad věcmi, které v životě jsou – například moje děti. Prostě přijdu domů, tam je dcera, zítra se uvidím se synem, stále to nějak prožívám.

Objektivní věci: vím, že ve světě je mnoho lidí daleko chytřejších a schopnějších než já, kteří to řeší podobně jako my. Tím se uklidňuji. Ne, že bych se uklidňoval, ale je to lehká dobrá zpráva k tomu stavu věcí.

Potom na vnitřní úrovni – vnitřní existencialismu – si myslím, že pomáhá chodit velmi do hloubky. Například velmi dobrý známý český filozof Milan Machovec napsal knihu „Filozofie tváří v tvář zániku“ a pak ještě druhou, jejíž název mi v tuto chvíli vypadl, kde se snaží definovat smysl lidského života jako tzv. bytostný dialog – což je dialog se světem beze mě.

Permanentně si říkat, jakoby dialog s vlastní smrtelností. To není, že smrt je smysl, vůbec ne. Ale představte si, že žijeme v naprosto „happy“ světě geopoliticky, vše je skvělé, nic nám nehrozí, jako třeba v devadesátých letech bez těch amnestií, kdy jsme se všichni báli, že nás přepadnou na sídlišti apod. To si nikdo nebude pamatovat, kromě nás. Jo, ale to byly…

Stejně víš, že prostě zemřeš. A pokud se každý den bojíš, usínáš se strachem a s anxietou z toho, že zemřeš, pak je to případ pro terapeuta.

Vyrostli jsme tak, že když je vše v pořádku, tak tu smrt dokážeme v běžném životě vytěsňovat, ale zároveň je dobré se k ní pořád vracet vědomě. Ne usínat s anxietou, že jsme smrtelní a může to přijít kdykoliv, ale vědomě se v mentálních sezeních vracet k tomu, co znamená, že jsem smrtelný a že všechno jednou skončí.

Všechno skončí, jen s jiným nastavením věcí.

Čeho se bojíš? Vlastního utrpení? Nebo třeba dětí?

To jsem chtěl říct. Skončí to pro tebe a ty si musíš projít dalším krokem.

A to, co nám hodně chybělo za posledních sto let, ale kultury před námi nebo naši předci to měli, je myslet na další generace.

Moje prábička, když se vdávala, dostala vysázený les. Její otec věděl, že to není ani pro její děti, ani pro děti jejích dětí, ale až pro mě. A to je to, co potřebujeme.

Když jsi říkal o zprávách, je dobré si nezmenšovat horizont dlouhověkosti, ale množství informací. Nekoukat na blipy na Instagramu, TikToku nebo ve zprávách vůbec. To je fajn, ale to je pět nad nulou.

To, co je zajímavé, jsou dlouhodobější trendy. A tam se něco děje.

Myslím, že je tam spousta dobrých zpráv.

Snažím se vyhledávat a trénovat Instagram, aby mi ukazoval hezké věci. Například co lidé dělají za konzervační ekologické projekty. To mě baví. A pak prostě hezké věci.

Teď, když jste říkali hezké věci, a co k tomu dodat, protože svým způsobem to je taky o hezkých věcech.

Například nejlepší věc, kterou jsem kdy zažil, byla panelová diskuze na konferenci asi před dvěma lety v Ostravě, na konferenci o paliativní péči.

Na konci byl závěrečný panel v plenární místnosti, prostě o naději.

Byl tam já, Marie Svatošová, paní zakladatelka hospicové péče, totální nestor české hospicové péče, Pavel Pokorník a další.

Bylo to fakt silné.

Panel nesl název „Naděje“.

Ale co je naděje z pohledu paliativní péče?

Z pohledu klasické medicíny je naděje: „Teď se pokusíme dostat pacienta zpátky“.

Ale z pohledu paliace tam je to hotovo.

Tam bylo asi 400 lidí, jejichž denní práce je pomáhat lidem na poslední cestě.

A co je pro ně naděje?

Diskuze na toto téma byla pro mě nejzajímavější vůbec.

Takže když mluvíme o hezkých věcech, já jsem to nechtěl dávat do tohoto tématu paliace, protože smrt je ambivalentní, ale úplně jít do hloubky toho, co je naděje v diskuzi s lidmi z paliativní péče, je skutečně silné.

Přijde mi, že to je obohacující pro všechny.

Takže to je trošku i jiná forma diskuze o smrtelnosti.

Mně to pomohlo, skutečně mě to nabilo energií a přijde mi, že tam bylo hodně zájmu.

Před dvanácti lety jsme s Petrem, mým bývalým společníkem, rozjeli dobročinnou organizaci UmDia, kde jsme pomáhali spoustě lidí, učili je business dovednosti, protože v neziskovkách byli ti lidé úplně marní.

To byla jedna z nejlepších věcí, které jsem se kdy zúčastnil, protože tam prošlo asi 300–400 neziskovek a byly tam i rodiče s dětmi s cystickou fibrózou, kteří věděli, že zemřou.

Jak se s tím vyrovnávají? Co dělají?

Vědí, že zemřou. Zní to jako klišé, ale cesta je cíl.

Jak prožíváš každý den, než se dostaneš na konec?

Co je ta naděje?

Naděje je, že to bude nějak pokračovat dál a že máš šanci ovlivnit ten okamžik.

Tak jo, myslím, že už to neposuneme k lepšímu závěru.

Pánové, moc vám děkuji za tuhle debatu.

Jsem rád, že jsem měl šanci si to poslechnout a doufám, že i ostatním se to bude líbit.

A ještě snad v tuto chvíli někdo poslouchá.

V pět hodin ráno.

V pět hodin ráno.

Písničky na přání!

Tak jo, díky moc a mějte se.

Já také děkuji.

Ahoj.

A pokud chcete zůstat v obraze, co se české datové scény a globálních datových technologií týče, nezapomeňte se zaregistrovat k odběru našeho týdenního newsletteru na datatalk.cz.

Nechť vás provází data.