Newsletter

#134 Na kyberbezpečnost nasaďte hrabáče

Ahoj,

minulý týden došlo k průlomu v kvantových algoritmech, Copilot se posunul na nový level, xAI vydali Grokipedii, vyšel Apache Polaris 1.2.0, OpenAI konkurují AISLE a Cursor 2.0 umí 8 agentů paralelně.

A taky je tady další Data Talk Newsletter s trivií o hrabáčovi kapském na konci.

Newsletter nyní odebírá 1862lidí, které zajímají datové technologie, AI a česko-slovenská datová scéna.

Máte memes nebo vtipné obrázky, o které se chcete podělit? Pošlete nám je na michal@fenekpr.cz

📅 Kalendář datových akcí

Tento týden:

Pak:

Víte o datové akci, která tady chybí, nebo ji dokonce pořádáte?

Pošlete nám ji na michal@fenekpr.cz

📰 Novinky, linky a drby

Google učinil průlom v kvantových algoritmech

Google vytvořil Quantum Echoes, první kvantový algoritmus na světě, který je konzistentně rychlejší než tradiční superpočítače – a to značně.

Tento algoritmus měří odchylky vzniklé při tom, když kvantový počítač provede sérii operací, způsobí řízenou lokální poruchu na jednom qubitu a následně provede inverzní sérii předchozích operací – a dokáže to 13000x rychleji než nejrychlejší tradiční superpočítače na světě.

Do Microsoft 365 Copilot přibyly dvě velké novinky

První z nich jsou Workflows, nástroj pro vytváření automatizovaných agentních workflows pro práci s aplikacemi v rámci Microsoft 365. Stačí mu k tomu instrukce v přirozeném jazyce, které navíc nemusí být úplně precizní – umělá inteligence se umí doptávat a navrhovat další možné funkce. Připravenou workflow uživateli zobrazí pomocí blokového grafického rozhraní, vekterém je možné návrh zkontrolovat a případně finálně doladit.

Druhou novinkou je App Builder, agentní no-code nástroj, pomocí kterého je možné vytvářet a nasazovat aplikace. Což samozřejmě není nic nového pod sluncem. Jako jeho hlavní výhodu Microsoft prezentuje absolutní odstranění bariér pronetechnické uživatele – což ale také není jedinečné, stejnou filosofii zastává například Lovable. Jeho skutečnou výhodou tak bude pro spoustu uživatelů hlavně to, že k němu budou mít přístup v rámci předplatného Microsoft 365.

xAI představili svoji „konkurenci“ Wikipedie

Grokipedia, kterou Elon Musk před pár týdny teasoval jako „Wikipedii, ale mnohem mnohem lepší“, je tady. Je to také internetová encyklopedie, jen s tím rozdílem, že všech více než 885000 článků psal místo lidských přispěvatelů Grok – a podle toho to vypadá.

V článcích jsou pochopitelně chyby – ať už vzniklé jako halucinace, nebo čerpáním zezdroje, který už chybnou informaci obsahuje. Uživatelé sice mohou chybu nahlásit a poskytnout zdroj, který jejich tvrzení dokládá, hlášení ale vyhodnotí opět Grok – a neexistuje žádná záruka, že správně.

Tak, jako jsou články na Wikipedii protkané citacemi z odborné literatury a dalších vysoce důvěryhodných zdrojů, odkazuje Grokipedia na své prameny – jenže čerpá čistě z internetu. Vyloženě úsměvné pak je, že mnoho článků skrývá podseznamem zdrojů větičku psanou drobným fontem o tom, že daný článek vznikl „adaptací z Wikipedie“.

Elon Musk v minulosti opakovaně útočil na Wikipedii s tím, že jsou její články „nezanedbatelnou měrou levicově zabarvené“ –lehký bias doleva projevující se zejména použitým jazykem některé studie zposlední doby opravdu ukazovaly. Pokud ale měla být Grokipedia nezaujatou alternativou, selhává na plné čáře – je totiž místy pořádně doprava, respektive odráží světonázor Elona Muska.

Kouzlo Wikipedie spočívá právě v tom, že je tvořená lidmi – neuvěřitelně pedantskými lidmi, kteří se sesypou na každého, kdo do encyklopedie přidá jakoukoliv netriviální informaci a řádně ji neozdrojuje – a ty ještě umělá inteligence nějakou dobu nahradit nedokáže.

🗞️ Další novinky:

💰 Investice, akvizice a business:

📄 Články, papery a newslettery:

☕ Data gossip:

🎙️ Podcasty, videa, přednášky:

⚒️ DATA JOBS

Jestli vaše firma hledá někoho na pozici spojenou s daty, pošlete nám odkaz na inzerát na michal@fenekpr.cz a my ho rádi zveřejníme.

Data jobs taky taháme ze stránek partnerů, Startupjobs, Cocumy, z newsletteru prg.aia vlastně odkudkoliv se dá.

📚 Random trivia: zvířátko, podle kterého se jmenuje nový Aardvark

OpenAI svůj nový agentní systém pro záplatování kyberbezpečnostních děr pojmenovali Aardvark. Tímhle slovem původem z afrikánštiny, které v doslovném překladu znamená „(pod)zemní sele,“ se v angličtině označuje hrabáč kapský, zvláštní savec poměrně hojně rozšířený v savanách a buši po celé Africe na jih odSahary.

Tenhle v noci aktivní hmyzožravec, který dorůstá délky až 160 cm a výšky okolo 65 cm, byl považován za příbuzný druh mravenečníka, protože stejně jako on používá svůj dlouhý lepkavý jazyk k lovení mravenců a termitů, kterých za jednu noc dokáže zporcovat až 50000. Moderní genetické testy však ukázaly, že se jedná oposledního žijícího zástupce samostatného řádu savců.

Naprosto unikátem jsou jeho zuby, které nemají zubní sklovinu a jsou tvořeny stovkami mikroskopických šestiúhelníkových trubiček ze zuboviny. Kvůli tomu se vporovnání s běžnými zuby poměrně rychle obrušují – podobně jako hlodavcům jim ale celý život kontinuálně dorůstají.

Kežvýkání hmyzu je ale hrabáč téměř nepoužívá – ten polyká povětšinou vcelku a následně jej rozmačká žaludečními svaly. Evolučně se ale navíc vyvinul ještě kpožírání podzemních plodů jedné jediné rostliny z rodu okurek (i když v zajetí nepohrdne ani různými druhy ovoce a zeleniny), s jejichž tuhou slupkou by si bez zubů neporadil. Tato rostlina by si zase neporadila bez hrabáče – dokáže se totiž množit pouze tak, že její semena roznese tento živočich ve svém trusu.

Svůj český název nedostal hrabáč náhodou – v hrabání je opravdový přeborník. Svými obřími, lopatkovitými drápy dokáže nejen rychle rozrýt mraveniště nebo termitiště nebo vyhrabat plody oné rostliny, ale také hloubit nory, ve kterých přečkává horké dny. Dokonce je vtom tak rychlý, že se v případě nebezpečí často prostě zahrabe pod zem – i když je to i obstojný běžec a plavec.

Hrabáči své nory, které mohou být i přes 10 metrů dlouhé, nikdy neobývají dlouhodobě – vzhledem k tomu, jak jednoduché pro ně je postavit si novou, je pro ně výhodnější se každých pár dní přesunout někam, kde ještě nezplundrovali všechna mraveniště a termitiště.

Opuštěné nory ale nepřijdou nazmar – naopak se stávají důležitou součástí afrických ekosystémů. Slouží totiž jako doupata řady zvířat, která si je sama vyhloubit neumí – prasete bradavičnatého, dikobraze nebo některých druhů psovitých šelem, netopýrů, plazů a ptáků.

Chcete si přečíst naše starší newslettery? 

Někdo vám newsletter přeposlal a vy jej chcete taky dostávat?

Data Talk není pay to play! Pokud chcete sdílet svoje know-how či obsah od vaší firmy, napište nám!

A pokud vás naše práce baví a poskytuje vám hodnotu,

můžete nám poslat finanční podporuna kafe!