Newsletter

#186 Jensenův špionážní román

Ahoj,

tenhle týden pro vás máme deep dive o kauze okolo Jensena Huanga a jeho konce v Nvidii, novou verzi Sparku, klikací adventuru na motivy Data Talku, odstraňování čínského biasu z open-source modelů nebo třeba třídění 9 milionů státních smluv.

Je tady další Data Talk newsletter!


Ten nyní odebírá 2 016 lidí, které zajímají datové technologie, AI a československá datová scéna.

Máte memes nebo vtipné obrázky, o které se chcete podělit? Pošlete nám je na michal@fenekpr.cz.

📅 Kalendář datových akcí

Následující týden:

Pak:


Víte o datové akci, která tady chybí, nebo ji dokonce pořádáte?
Pošlete nám ji na michal@fenekpr.cz.

📰 Novinky, linky a drby

Jensen, NVIDIA, nevěra & čínská špionka

Jensen Huang rezignoval na funkce prezidenta, CEO a člena představenstva společnosti Nvidia. Praskla na něj totiž celá série průšvihů.

Celé to začalo 29. října článkem The New York Times. Ten s odvoláním na zdroje z amerických zpravodajských služeb přinesl informaci, že podnikatelka a manažerka čínského původu Alice Huang (rodným jménem Huang Le; s Jensenem nejsou příbuzní), která má s Jensenem minimálně od poloviny roku 2024 velice blízký vztah, je s největší pravděpodobností agentkou Pekingu.

Její singapurská firma Megaspeed, která provozuje AI výpočetní infrastrukturu postavenou na čipech od Nvidie, už loni čelila podezření z obcházení amerických exportních omezení. Přes dceřiné společnosti v Malajsii a Indonésii měla čínským AI firmám buď poskytovat výpočetní výkon, nebo dokonce čipy přeprodávat přímo do Číny.

Oficiálně tedy Alice Huang firmu nevlastní, pouze byla v roce 2023 osm měsíců jejím managing directorem a dnes už s ní prakticky nemá nic společného. Podle analýz C4ADS a Tesari AI je však podnikatelka jejím výhradním koncovým vlastníkem, navíc se minimálně ještě loni na konferencích prezentovala jako předsedkyně představenstva této společnosti.

Olej do ohně přilil hned další den The Wall Street Journal. Americké úřady podle něj už v roce 2025 dospěly k závěru, že Alice Huang předává informace o Nvidii čínské vládě. Mají za to, že ji rozvědka naverbovala právě kvůli jejímu pozoruhodně blízkému vztahu k Jensenovi. WSJ také uvedl, že se o podnikatelku zajímají i singapurské úřady. Ty však obratem popřely, že by to bylo v souvislosti s jejím možným napojením na čínské tajné služby – prý jde pouze o „podezření z porušení domácích zákonů“ ve spojitosti se společností Megaspeed.

Pár dní pak panoval relativní klid. Ten přerušil až 4. listopadu dopis tří předsedů výborů Sněmovny reprezentantů, kteří Jensena Huanga předvolali na 18. listopadu k neveřejnému jednání ohledně jeho kontaktů s Alice Huang a bezpečnostních opatření Nvidie proti zahraniční špionáži.

Posem to pro Jensena vypadalo celkem v pohodě. Zatím vycházel z celé situace jako někdo, kdo pouze nedokázal odhalit proradného čínského špiona – a za to obvykle hlavy nepadají. To pravé rodeo ho ale teprve čekalo.

Zlom přišel 6. listopadu, kdy vyšly články The New York Times a Financial Times, které opět odkazovaly na zdroje z amerických zpravodajských služeb. Podle nich byla Alice Huang cíleně naverbována čínskou tajnou službou, aby získávala informace o Nvidii a Jensenovi a také ovlivnila jeho postoje vůči Číně. Ten v posledních dvou letech začal silně lobovat za uvolnění exportních omezení. Náhoda?

Co bylo ale nejzásadnější – rozvědka se domnívala, že spolu Jensen Huang a Alice Huang udržovali romantický vztah. Na jaře 2026 o tom dokonce ministr zahraničí a poradce pro národní bezpečnost Marco Rubio nechal vypracovat přísně utajované zpravodajské memorandum pro nejvyšší představitele Trumpovy administrativy. 

Po dvou dnech Jensen přiznal barvu. V dopise zaměstnancům, který Nvidia 8. listopadu zveřejnila, se Huang omlouvá manželce, rodině i kolegům a výslovně přiznává, že byl manželce nevěrný. V této fázi však ještě uváděl, že chce ve vedení společnosti pokračovat.

Nebylo to od něj až tak naivní. V tomhle bodě by to Jensen ještě mohl s odřenýma ušima (a pravděpodobně rozvodem na krku) nějak ustát. To by ale nesměla v následujících dnech přijít naprostá smršť dalších odhalení.

Jenže ona přišla.

Bloomberg přinesl informaci, že Nvidia loni kontaktovala náměstka ministra obchodu Jeffreyho Kesslera, který řídí Úřad pro průmysl a bezpečnost. Ten poté začal brzdit vyšetřování společnosti Megaspeed a následně na něj neuvalil exportní omezení. Neexistují žádné přímé důkazy, že to dělal na popud společnosti Nvidia, je to ale přinejmenším podezřelé.

Kromě toho Bloomberg odhalil, že Nvidii při kontrole infrastruktury Megaspeedu jaksi uniklo, že chybí přibližně 50 000 GPU, které firma nakoupila přes prostředníky. Když na to novináři v prosinci minulého roku upozornili, Nvidia začala tvrdit, že se nakonec našly v jiných skladech Megaspeedu. Odmítala k tomu ale sdělit jakékoliv podrobnosti. Letos v srpnu navíc měla společnost tvrdit Bílému domu, že s Megaspeedem kvůli negativní publicitě úplně přestala spolupracovat. Firma je ovšem stále vedena na webu Nvidie jako oficiální Nvidia Cloud Partner. Znovu – přinejmenším podezřelé.

Financial Times přišly následně se zjištěním, že největším zákazníkem Megaspeedu byl čínský gigant Alibaba, který navíc firmě v roce 2024 přes další firmy poskytl půjčku v řádu jednotek miliard dolarů. Za raketovým růstem společnosti v posledních dvou letech tak z velké části stálo financování z Číny.

The Information zmapoval síť firem Alice Huang a také zjistil, že podnikatelka za poslední tři roky přeprodala dalším firmám zhruba 240 tisíc čipů Nvidia v hodnotě okolo 7,5 miliardy dolarů. Vzhledem k jejím vazbám na čínský režim jich pravděpodobně značná část skončila právě u tamních firem.

Poslední hřebíček do rakve zatloukly 11. listopadu opět The New York Times. Podle výpovědí pěti různých zaměstnanců Nvidie udržoval Jensen ještě jeden milostný poměr – s Kimberly Powell, viceprezidentkou společnosti pro zdravotnictví, která byla jeho přímou podřízenou.

Tohle už byla konečná. Později téhož dne Wall Street Journal informoval, že se představenstvo společnosti Nvidia připravuje Jensena Huanga odvolat. Ten pak následujícího dne sám rezignoval. Dočasnou CEO byla jmenována dosavadní finanční ředitelka Colette Kress.

Jako tečku na závěr pak ještě toho dne Reuters zveřejnili zprávu o tom, že měl mít Jensen intimní vztah ještě s jednou zaměstnankyní. Detaily ale zatím nejsou známy.

Říká se, že se tak dlouho chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. V tomhle případě Jensen tak dlouho chodil s čínskou špionkou, až zpravodajským službám došla trpělivost a leaknuly to do médií.

🗞️ Další novinky:

💰 Investice, akvizice a business:

📄 Články, papery a newslettery:

☕ Data gossip:

🎙️ Podcasty, videa a přednášky:

📚 Random trivia

Věděli jste, že první webkamera na světě sledovala, kolik je kafe v kávovaru?

Na konci roku 1991 pracovalo ve výzkumné skupině Systems Group v počítačové laboratoři Cambridgeské univerzity zhruba 15 lidí. Dělili se však o jediný kávovar na překapávanou kávu. To by už samo o sobě bylo dost hrozné, tým byl však ještě k tomu rozstrkaný všude možně po budově a někteří jeho členové to měli ke kávovaru dvě až tři patra. Navíc se často stávalo, že absolvovali cestu po schodech, jenom aby našli konvici prázdnou.

Dva členové skupiny, Quentin Stafford-Fraser a Paul Jardetzky, ale měli nápad, jak vyřešit alespoň ten poslední problém. Vzali malou analogovou CCD kameru, která zbyla po nějakém minulém projektu, a přes převodník analogového videosignálu na digitální ji připojili k počítači. Potom ji připevnili na laboratorní stojan a namířili přímo na kávovar.

K tomu naprogramovali software pro server, který dokázal z videa pořizovat jednotlivé snímky a posílat je po místní síti, a klient XCoffee, který jej zobrazoval. Obraz měl 128×128 pixelů, byl černobílý a obnovoval se každých 20 sekund. To ale úplně stačilo. Každý z týmu se mohl kdykoliv podívat, kolik kávy zrovna v konvici je.

Technicky vzato to ale pořád nebyla webkamera. Snímky se totiž zobrazovaly v desktopové aplikaci, ne na webu – ten v té době obrázky ani nepodporoval. To se změnilo až v létě 1993, kdy do HTML přibyl tag <img>. K projektu se tou dobou přidali další výzkumníci z týmu, Daniel Gordon a Martyn Johnson, kteří původní software překopali tak, aby obraz posílal rovnou na webový server, a navíc zvýšili frekvenci na jeden snímek za vteřinu. Web, přes který šlo sledovat kávovar, spustili v listopadu 1993 – a první skutečná webkamera byla na světě.

Stránka se rychle stala virální senzací raného internetu. Hodně tomu pomohla reportáž BBC Radio Cambridgeshire v roce 1994, která strhla lavinu zájmu médií. O webu, kde můžete sledovat jednu konvici v Cambridgi, najednou psaly noviny a vysílaly televize po celém světě. Už v roce 1996 pokořila stránka hranici milionu návštěv, druhý milion následoval jen o dva roky později. Výzkumníci dokonce museli po stížnostech lidí z druhé strany zeměkoule postavit vedle kamery lampičku, aby byl kávovar vidět, i když je v Evropě zrovna noc.

Slavná webkamera běžela až do léta 2001, kdy se laboratoř stěhovala do nových prostor. Její vypnutí symbolizovalo konec jedné éry. Psaly o něm snad všechny noviny světa, The Times a The Washington Post zprávu dokonce otiskly na titulní straně. Někteří fanoušci dokonce v e-mailech výzkumníky prosili, aby projekt dál drželi v chodu. Nic ale naplat, už bylo rozhodnuto. 22. srpna 2001 tahle téměř desetiletá sága skončila.

Poslední snímek zachytil ruku, která vypíná server webkamery.

⚒️ DATA JOBS

Allwyn

BigHub

Bizztreat

Colours of Data

DataBrothers

FLO

GoodData

NN

TV Nova

Hledá vaše firma někoho na pozici spojenou s daty?

Pošlete nám odkaz na inzerát na michal@fenekpr.cz a my ho rádi zveřejníme.

Chcete si přečíst naše starší newslettery?

Někdo vám newsletter přeposlal a vy jej chcete taky dostávat?

Data Talk není pay-to-play! Pokud chcete sdílet svoje know-how či obsah od vaší firmy, napište nám!

A pokud vás naše práce baví a poskytuje vám hodnotu,

můžete nám poslat finanční podporu na kafe!